Česko konečně disponuje alespoň nějakými daty o pokrytí lékaři napříč republikou. Dlouho se o tom jen mluvilo, ale teď konečně Ústav pro zdravotnické informace a statistiku (ÚZIS) spolu s ministerstvem zdravotnictví shromažďuje informace do celonárodního registru.

Co se zatím ukazuje? Třeba to, že mezinárodní statistiky, jež nás v počtu lékařů řadí do evropského průměru, se nemýlí. Na počet obyvatel máme bílých plášťů v podstatě dost. Při detailním rozboru je však zřejmé, že důvod ke klidu moc není.

Zdravotní péče se nám totiž nerozpadla v podstatě jen díky pár skutečnostem. Tou první je, že lékaři jsou ochotni brutálně slevit ze svého volného času a slouží významné přesčasy. Tou druhou, že věkově přesluhují a příliš nereptají.

Například dostupnost praktických lékařů je zajištěna jen díky tomu, že většina z nich nezavře své ordinace okamžitě s dosažením důchodového věku. Ředitel ÚZIS Ladislav Dušek k tomu sdělil, že palčivé je to u dětských praktiků. Celá polovina z nich je starší šedesáti let. Kdyby se všichni rozhodli skončit, přijdeme rázem o devět set až tisíc úvazků. „Sehnat tolik úvazků kvalifikovaných lékařů, a ještě je rovnoměrně rozdistribuovat do regionů je mission impossible,“ řekl expert na rovinu.

I další data jsou zajímavá. Hned šest tisíc úvazků sester, které mají co do činění s operacemi a urgentní medicínou, přesáhlo věk šedesáti let. Není třeba zdůrazňovat, že náhradu za ně v dostatečném počtu zajištěnu nemáme. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek v reakci uvedl, že resort musí zpracovat analýzu a strategii s výhledem minimálně na dalších patnáct let. Tady asi není na co čekat.