Kreml: Sankce na Gazprombank jsou snahou bránit vývozu plynu z Ruska

Nové sankce vůči ruskému finančnímu ústavu Gazprombank, které ve čtvrtek oznámily Spojené státy, jsou snahou bránit vývozu plynu z Ruska. Oznámil to dnes Kreml, podle kterého ale Moskva nalezne řešení a se situací si poradí. Sankce brání ruské bance provádět jakékoliv nové transakce, které souvisejí s energiemi a které se dotýkají amerického finančního systému. Také jí zakazují obchodovat s Američany a zmrazují aktiva, která má banka ve Spojených státech, uvedla agentura Reuters.

Nové sankce vůči ruskému finančnímu ústavu Gazprombank, které ve čtvrtek oznámily Spojené státy, jsou snahou bránit vývozu plynu z Ruska. Oznámil to dnes Kreml, podle kterého ale Moskva nalezne řešení a se situací si poradí. Sankce brání ruské bance provádět jakékoliv nové transakce, které souvisejí s energiemi a které se dotýkají amerického finančního systému. Také jí zakazují obchodovat s Američany a zmrazují aktiva, která má banka ve Spojených státech, uvedla agentura Reuters.

Celý článek
0

Plynovod NordStream chce „za hubičku“ koupit americký investor, Trumpův štědrý sponzor

Jiní západní zájemci podle něj do aukce nepůjdou, protože vnímají věc jako vysoce citlivou.

Jiní západní zájemci podle něj do aukce nepůjdou, protože vnímají věc jako vysoce citlivou.

Celý článek
0

Zdravotnictví v propasti. „Už dochází čas. Řešením je privátní pojištění a zavření části nemocnic,“ říká respektovaný lékař Netuka

Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.

Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.

Celý článek
0

Sliby nikdo neurazil

Greta Thunbergová věděla hned na jejím začátku, že v pořadí dvacátá šestá Konference OSN o změně klimatu nebude nic než velmi dlouhé cvičení mocných tohoto světa v „bla, bla, bla“. Co v jejích očích bude vždycky neúspěch, je ve skutečnosti uměním možného

Stovka zemí se na klimatickém summitu upsala k dosažení uhlíkové neutrality v různém časovém horizontu. Země G7, tedy velké západní ekonomiky, zpevnily své emisní cíle, podle nichž vypouštěné objemy klimatických plynů do roku 2030 absolutně sníží oproti roku 2010 o polovinu a v roce 2050 budou uhlíkově neutrální. Totéž celá Evropská unie. 

Čína, největší emitent na světě s asi čtvrtinovým podílem, se zavázala k tomu, že nejpozději do roku 2030 dosáhne stropu, pokud jde o vypouštěné megatuny, a za dalších třicet let dosáhne neutrality, stejně jako Indonésie. Indie přišla s tím, že se jí to podaří o deset let později, ale že v roce 2030 bude polovinu elektřiny vyrábět z obnovitelných zdrojů.

Na papíře to vypadá dobře

Ambiciózní politická prohlášení se nepromítají do jejich reálného podložení čísly. Nikdo nepochyboval o tom, že zejména opravdu chudé rozvojové země se směšně nízkou spotřebou elektřiny a fosilních paliv v přepočtu na obyvatele budou požadovat peníze, ale dárci z řad bohatých zemí zase docela nepřekvapivě budou chtít, aby peníze skutečně doputovaly tam, kam mají, nikoli do kapes zkorumpovaných byrokratů. Sto miliard dolarů ročně se lépe slíbí, než skutečně dodá.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit