Letíte boeingem? Když už se do takových sebevražedných kousků pouštíte, zabalte si do příručního zavazadla nářadí pro případ, že byste potřebovali provést během letu nějakou opravu. V každém případě mějte zapnutý bezpečnostní pás, zejména pokud sedíte vedle dveří. A řekněte svým blízkým, ať se za vás modlí.

V takovém duchu se v posledních týdnech nese cvrkot na sociálních sítích, když přijde řeč na Boeing, jednoho ze dvou největších výrobců letadel na světě. Firma se dostala do problémů poté, co v rozmezí několika týdnů došlo při letech jejích letadel k více či méně bizarním incidentům (včetně jednoho, při němž za letu upadly dveře, protože nebyly pořádně přišroubované). Ty podpořily představu, že s Boeingem není něco v pořádku.

Firma věděla, že je nutné reagovat. V pondělí oznámila, že generální ředitel Dave Calhoun na konci roku odstoupí. Završí tak čtyřleté působení v čele firmy, během něhož firma musela strávit problémy nezaviněné (protipandemické lockdowny) i zaviněné (zmiňované poruchy letadel). Před necelými pěti lety byl jmenován, aby vyřešil krizi vyvolanou pádem dvou letadel 737 Max v rozmezí několika měsíců. Za první tři roky v čele firmy dostal plat ve výši 65 milionů dolarů; členem představenstva prozatím zůstává.

Boeing v posledních měsících dvakrát přeskupil management, když v prosinci jmenoval svého vůbec prvního provozního ředitele a v únoru odvolal vedoucího programu 737 Max. V pondělí zašla firma ještě dál. Představenstvo tím dává najevo, že se snaží zažehnat krizi, kvůli níž regulátoři, investoři i zákazníci zpochybňují kvalitu - a zejména bezpečnost – letadel.

Představenstvo se mimořádně sešlo o víkendu, aby doladilo podrobnosti. Firma opět stojí před úkolem najít nového generálního ředitele, který by byl schopen řešit přetrvávající problémy s kvalitou výroby. Bossové dohodli několik zásadních změn. 

Předseda představenstva Larry Kellner odejde v květnu. Stan Deal, který od roku 2019 vedl divizi komerčních letadel, odchází okamžitě do důchodu a nahradí ho Stephanie Popeová, která je provozní ředitelkou necelé tři měsíce.

Daniel Deyl

Novým předsedou se stane Steven Mollenkopf, bývalý šéf výrobce čipů Qualcomm. To mu dává rozhodující roli při hledání Calhounova nástupce. Mollenkopf je členem představenstva společnosti Boeing od roku 2020 a s atmosférou korporátního dramatu má své zkušenosti. Během svého působení ve Qualcommu čelil žalobám ze strany americké Federální obchodní komise, pokusu o nepřátelské převzetí i tlaku aktivistických akcionářů.

Svými názory na dění v Boeingu se netajili jeho klienti, šéfové leteckých společností. Michael O'Leary, generální ředitel Ryanairu, uvedl, že je Calhounovým odchodem zklamán. O’leary řekl listu Financial Times, že „Calhoun provedl Boeing existenční krizí a pracoval na svém odchodu..., dokud jej nepotopily další manažerské chyby v Seattlu“.

Shutterstock.com

Továrna společnosti Boeing v Rentonu, kde se vyrábějí letouny Max, je nedaleko Seattlu. Boeing by podle O’Learyho měl vyměnit tamní vedení, kde je „příliš mnoho obchodníků“. To ale nemůže řešit generální ředitel Boeingu, který musí „myslet i na obrovský vojenský byznys“, řekl O‘Leary.

Historicky generuje divize komerčního letectví největší příjmy ze všech tří branží, v nichž Boeing působí. Vojenská divize ji zastínila pouze během hluboké krize letounů Max a covidu – v posledních dvou letech však i vojenský byznys vykazuje ztráty.

Silný konstruktér

Jiným velkým klientem Boeingu jsou aerolinky Emirates. Jejich šéf sir Tim Clark v reakci na zprávu o Calhounově odchodu prohlásil, že nový generální ředitel Boeingu by měl mít zkušenosti s konstruktérstvím a obnovit bezpečnostní standardy.

„K nápravě problémů potřebuje Boeing mít v čele schopného konstruktéra spojeného s modelem řízení, který upřednostňuje bezpečnost a kvalitu,“ řekl Clark v úterý také listu Financial Times.

„Zda toto opětovné střídání stráží vyřeší problémy společnosti Boeing, ukáže pouze čas, ale čas bohužel nehraje pro ně,“ řekl Clark. Společnost Emirates v listopadu objednala 95 širokotrupých letadel Boeing 777 a 787, používaných pro dálkové lety, v nominální hodnotě 52 miliard dolarů.