Robota tedy nepohání klasický procesor, ale speciální čip, který je skrze neurální rozhraní spojený s organoidem – útvarem z mozkové tkáně, vypěstovanou in-vitro z lidských kmenových buněk raného embryonálního vývoje. Tento orgán má podobnou strukturu jako skutečný lidský mozek a ve spojení s čipy dokáže interagovat s vnějšími informacemi prostřednictvím kódování, dekódování a zpětné vazby podnětů.

Vědci z čínské univerzity v Tchien-ťinu a Southern University of Science and Technology považují tento projekt za světově první BCI (brain-computer interface) systém, tedy systém, kde se v jednom celku snoubí lidský mozek a elektronika. V podstatě tedy kombinuje elektrické signály vysílané z mozku s počítačovými čipy. Výzkumníci tvrdí, že objev by mohl vést k rozvoji počítačů se schopnostmi lidského mozku a zároveň i k rozmachu skutečné umělé inteligence, která už nebude založena jen na strojovém učení. Zároveň ale přiznali, že se organoid potýká s problémy, jako je nízká zralost či nedostatečný přísun živin.

Zdroj: Tchien-ťinská univerzita

Li Xiaohong, profesor na Lékařské fakultě Tchien-ťinské univerzity a vedoucí celého vědeckého týmu uvedl, že v tomto výzkumu došlo ke dvěma hlavním vědeckým průlomům. Tím prvním byl fakt, že se konečně buněčná kultura přesouvá z dvourozměrné do trojrozměrné, což poskytuje „mozku na čipu“ komplexnější neuronovou výpočetní síť. A druhým průlomem je pak přidání algoritmů umělé inteligence, což umožňuje rozvoj v oblasti hybridní inteligence. 

Vědci se nyní snaží robota vycvičit k provádění různých úkolů. Systém by měl například dávat robotovi pokyny, aby se vyhýbal překážkám, sledoval dráhu a uchopoval předměty. Neuvedli však, jakým způsobem výcvik probíhal a probíhá.

Jedním z nejznámějších příkladů spojení lidského mozku a čipu je projekt Elona Muska Neuralink, který s opravdovou mozkovou tkání uvnitř lidské hlavy propojují ultratenká vlákna. To, jak je v případě čínského robota čip s organoidem konkrétně propojený, si však univerzita v Tchien-ťinu též nechala pro sebe.