Korunní princ a od roku 2022 také premiér Muhammad bin Salmán posledních osm let nehleděl na nějakou tu miliardu dolarů a utrácel obrovské sumy v rámci své vize, která počítá s tím, že z pouštního království vybuduje moderní a technologickou velmoc, jež už nebude závislá na těžbě a prodeji fosilních zdrojů.

Po osmi letech bouřlivé stavební činnosti a bezprecedentních výdajů se ale stala novým heslem arabské monarchie opatrnost. Přitom nadnárodní stavební firmy počítají s tím, že v následujících letech budou násobně navyšovat počty stavebních jeřábů nejen v Rijádu, ale i v místech dalších saúdskoarabských megaprojektů nových měst. Stavaři počítají vyprodukovaný beton v zemi na stovky tisíc krychlových metrů.

S neomezenými prostředky a velmi tučnými zisky se ale mohou podnikatelé v Saúdské Arábii pomalu rozloučit. Veřejný investiční fond, který za projekty vize 2030 stojí a je řízen právě bin Salmánem, začne mnohem přísněji posuzovat náklady u desítek megalomanských projektů. Z jednoho největšího staveniště světa se má stát racionální a pragmatické místo pro podnikání, jako kdekoliv jinde na světě.

Vládní úředníci a řada ministerstev byli podle Financial Times instruováni, aby změnili přístup v hodnocení a podpoře mnoha projektů, které jsou ve výstavbě. Má se také rozložit jejich dokončení do delšího časového období.

Rijád už má nicméně naplánovánu řadu globálně významných akcí v následujících letech, jež počítají s dokončením nových projektů. Plánuje hostit asijský fotbalový pohár v roce 2027, o dva roky později asijské zimní hry a pak prestižní světovou výstavu Expo 2030. Saúdové jsou také zatím jediným uchazečem o konání mistrovství světa ve fotbale 2034.

Od začátku roku 2022 se změnily rovněž geopolitické poměry. Ruská válka na Ukrajině rozkolísala trhy s fosilními komoditami, ropa Brent se nyní prodává na úrovni okolo 74 dolarů za barel, v červnu 2022 se přitom prodávala až za 120 dolarů. Rijád navíc varoval země OPEC+, kam patří i Rusko, že v případě nadprodukce fosilního zdroje zaplaví světový trh lacinou ropou a počítá s cenou 50 dolarů za barel. To by bylo pro ruský státní rozpočet likvidační.

Na druhou stranu i proto musí saúdské království začít omezovat výdaje na předimenzované infrastrukturní projekty. Saúdský fond v minulých letech nicméně slíbil, že bude utrácet až 40 miliard dolarů ročně na investice v pouštní zemi. Nyní je ale pod tlakem vlády, aby to bylo méně. Saúdská královská rodina neoficiálně přiznává, že už nemá neomezené finanční možnosti.

Už dříve někteří saúdští odborníci poukazovali na to, že většina nových projektů korunního prince je příliš riziková a zbytečně finančně nákladná. Na druhou stranu se království modernizuje a otevírá světu. Také ženy mají stále více práv. Účast žen na pracovní síle se zvyšuje a míří až ke třiceti procentům.

Přiškrcení vládních výdajů Rijádu nicméně ocenil Mezinárodní měnový fond, který hovoří o rekalibraci investičních výdajů. Země je přitom stále extrémně závislá na exportu ropy, je to až 70 procent celkového objemu vývozu. Také rozpočtové příjmy tvoří ze svou třetin prodej ropy.