S dnešními politiky by si nerozuměl

Na střední škole dnes studenti ze sebe horko těžko dolují nějaké znalosti o T. G. Masarykovi, další osobnosti už třeba vůbec neznají. „Je to velká škoda a zřejmý nedostatek našeho vzdělávacího systému. Odkaz Karla Engliše, profesora, ministra financí a guvernéra národní banky je přitom naprosto nezpochybnitelný,“ říká historik Karel Hlaváč, kterému nyní o spoluzakladateli Československa vychází nová kniha.

V životopisech Karla Engliše a rovněž ve vaší knize je zdůrazňováno, že tento politik vzešel z velice chudých poměrů. Proč je toto konstatování důležité?

Vypracoval se vlastním úsilím a pílí, nikdo mu „cestičku neumetl“, neměl žádnou protekci. Prostředí, z něhož vyšel, formovalo jeho osobnost – byl velmi empatický učitel, žákům z chudších vrstev se vždy snažil pomáhat zajistit lepší ubytování. Jeho původ silně ovlivnil způsob řešení národohospodářských problémů, nebyl mu lhostejný dopad jeho reforem na střední a nižší třídu obyvatel.

Jak se vůbec podařilo chudému chlapci z Hrabyně vystudovat gymnázium a posléze vysokou školu?

Englišův otec dal na doporučení jeho učitele faráře Böhma, a i když byla rodina chudá, tak se rozhodl poslat Karla studovat na české gymnázium v Opavě. Z větší části si musel vydělávat na živobytí v Opavě sám, protože byl chytrý a učení mu šlo snadno, doučoval za peníze své majetnější spolužáky. Od kvinty gymnázia se Engliš živil již zcela sám, musel se hodně uskromnit, bydlet v levných společných podnájmech, ale doučování mu pokrylo náklady na bydlení a stravu. Při studiu na vysoké škole už měl vybudované renomé jako schopný domácí učitel, stal se dokonce na čas preceptorem hraběte Rudolfa Czernina z Chudenic. Jeho zaměstnavatelé ho brali s sebou do společnosti, a Engliš tak získal řadu kontaktů mezi pražskou smetánkou, které později využil během své politické kariéry.