Odborníci poukazují na několik klíčových příčin současné krize. Dlouhodobá vládní politika omezování produkce rýže, která měla za cíl udržet vysoké ceny, se ukázala jako dvojsečná zbraň. Zatímco chránila zájmy zemědělců, nyní přispívá k nedostatku na trhu. Dalším problémem je prudký nárůst turismu – rekordních 21 milionů turistů, kteří navštívili Japonsko mezi lednem a červencem 2023, významně zvýšilo poptávku po rýži, zejména v restauracích nabízejících tradiční japonskou kuchyni. Nepříznivé povětrnostní podmínky, jako jsou silné deště a intenzivní horka, navíc poškodily část úrody, což dále snížilo dostupnost rýže.

Dopady na spotřebitele jsou citelné. Supermarkety byly nuceny omezit nákup na jeden pytel rýže na osobu, aby předešly hromadění zásob. Ceny pětikilových pytlů japonské rýže vzrostly až o 60 % oproti loňskému roku a nyní dosahují přibližně 3000 jenů (21 USD). Online nakupující čelí frustraci, když jsou jejich objednávky buď rušeny, nebo dodávány formou „loterie“, kde jen někteří šťastlivci obdrží svou rýži.

Tento nedostatek odhaluje širší problémy v japonském zemědělství a potravinovém systému. Japonsko dokáže pokrýt pouze 38 % své celkové potravinové poptávky z domácí produkce, což činí zemi zranitelnou vůči výkyvům na globálních trzích. Navíc stárnoucí populace zemědělců, s průměrným věkem téměř 69 let, představuje dlouhodobou hrozbu pro udržitelnost domácí produkce. Paradoxně, přestože Japonsko čelí akutnímu nedostatku, dlouhodobý trend ukazuje na klesající spotřebu rýže, kdy od roku 2014 domácnosti utrácejí více za chléb než za rýži.

Odborníci varují, že ačkoli by situace mohla dočasně zlepšit letošní sklizeň, dlouhodobé problémy přetrvávají. Kazuhito Yamashita, bývalý úředník ministerstva zemědělství, navrhuje radikální změnu politiky. Podle něj by Japonsko mohlo s jiným přístupem k zemědělské politice dokonce začít rýži vyvážet, což by nejen zmírnilo domácí nedostatky, ale také posílilo pozici země na globálním trhu s potravinami.