Jedním z vrcholných okamžiků nedávno konaného zápasu hvězd kanadsko-americké NHL byla scéna, kdy se v přestávce programu na ledě v bruslích a dresu roztomile kolébal čtyřletý syn ruského hokejisty Alexandra Ovečkina.
Bylo by to skoro až dojemné, kdyby tím NHL nepropagovala jednoho z nejznámějších zastánců ruského prezidenta mezi sportovci. Ovečkin se údajným přátelstvím a respektem nikdy netajil a jeho profil na sociálních sítích dodnes zdobí fotografie právě s Vladimirem Putinem.
Nejhlasitějším bojovníkem za stopku pro Rusy v hokeji je v Česku bezesporu Dominik Hašek. Znechucená slova věnoval šéfovi NHL Garymu Bettmanovi před zápasem hvězd i po něm. „NHL tím padla až na dno. Nechat Ovečkinova syna předvádět se na ledě během Utkání hvězd je plivnutím do tváře těch asi pěti set zabitých, tisíců zraněných a desetitisíců unesených ukrajinských dětí,“ napsal Hašek.
Bettmanova reakce nebyla příliš překvapivá a Haška určitě nepotěšila. Prý má právo na názor, ale stejně nereprezentuje postoj českého národa. „A mimochodem, já s ním nesouhlasím,“ komentoval kritiku na tiskové konferenci Bettman.
Hokejový paradox
Postoj NHL je v zajímavém rozporu s nejdůležitější hokejovou organizací IIHF. Tedy alespoň zatím. Mezinárodní federace ledního hokeje zareagovala loni na ruskou invazi na Ukrajinu velmi svižně. Už na konci února vyřadila Rusko i jeho běloruského spojence z blížícího se mistrovství světa i všech dalších turnajů.
Neobešlo se to bez alibismu – prý to není politické, ale bezpečnostní rozhodnutí. Přes veškeré protesty si ale během celé minulé sezony mohly běloruské a ruské národní mančafty porovnávat síly maximálně mezi sebou, případně s Kazachstánem a dalšími hokejovými giganty z postsovětských republik. Stopka pro ruský nároďák platí i pro letošní turnaje včetně mistrovství světa a o roce příštím se teprve bude rozhodovat. Jak ukazují dosavadní výroky šéfa IIHF Luca Tardifa, neúčast dvou okupačních reprezentací mu příliš nevoní a při rozhodování ohledně sezony 2024 se prý federace nehodlá řídit nějakými morálními hledisky.
Lavírování provázelo také diskuse nad verdiktem o osudu fotbalové reprezentace Kremlu. Ta měla šanci vybojovat si na jaře v baráži účast na podzimním světovém šampionátu v Kataru. Nejvýznamnější fotbalová organizace FIFA se k radikálním stanoviskům nejprve také neměla. Nakonec ale bafuňářům usnadnili rozhodování národní svazy a fotbalisté. Proti Rusům jednoduše odmítli nastoupit, a tak raději než ostudu asociace zvolila oficiální zákaz účasti.
Podobně zkrachoval i přátelský zápas, který mělo Rusko odehrát s Bosnou a Hercegovinou. Když národní svaz druhé jmenované země nechtěl termín zrušit, vystoupil v médiích kapitán a největší hvězda Edin Džeko a řekl, že on ani jeho kolegové si kopačky proti okupantům nenazují.
Výjimečný Wimbledon
Veskrze vstřícně se vůči ruským sportovcům zachovali tenisové svazy i pořadatelé turnajů. Jediným odvážným během loňské sezony zůstala Britská tenisová federace, která vystavila stopku ruským a běloruským tenistům mimo jiné na Wimbledonu. Vysloužila si za to ovšem pokutu od ATP ve výši milionu liber.
Wimbledon byl jediným velkým tenisovým turnajem, kam Rusové kvůli zločinům krajanů na Ukrajině nesměli. Například na letošním Australian Open jsme tak byli svědky nechutných scén, kdy srbští fanoušci oslavovali ruské tenisty v trikách s okupačním symbolem „Z“. Na turnaji v americkém Cincinnati organizátoři předvedli další úroveň nevkusu, když nechali po stížnostech dvou ruských tenistek vyvést fanouška mávajícího ukrajinskou vlajkou.
Pomineme-li okrajové sporty, nabízí se ještě jeden příklad organizace, která se s tradiční výmluvou na nepřípustnost míchání „politiky“ a sportu odmítla účasti ruských sportovců vzdát: Mezinárodní gymnastické federace. Pikantní je, že se jí za tuto vstřícnost odměnil přímo jeden z Rusů. Ivan Kuljak si loni v březnu v Dauhá přišel pro medaili s „nepolitickou“ ruskou obdobou hákového kříže – „zetkem“. Až to rozhoupalo funkcionáře k akci; roční zákaz ale dostal jen Kuljak.
Ve většině dalších případů, byť často až po nátlaku veřejnosti, vyhrála zásadovost. Loni ani letos si tak neškrtnou například ruští atleti, lyžaři, volejbalisté nebo basketbalisté. A místo rvaček v kleci si své schopnosti opravdových bojovníků mohou jít vyzkoušet do zákopů na Ukrajině také ruští zápasníci MMA.