Ztráty ruské armády v posledních měsících rychle narůstají. Po jedenácti měsících války na Ukrajině se počet zabitých vojáků k 18. lednu – alespoň podle ukrajinské strany – vyšplhal už na 117 770 vojáků. Jen za jeden den pak Kreml přišel o 820 mužů. O den dříve to bylo 870 vojáků.
Pokud by to byla pravda, tak Kreml ztratil ve válce, kterou tvrdošíjně označuje jako speciální vojenskou operaci, více vojáků než Američané v první světové válce, zdůraznil americký týdeník Newsweek.
Během konfliktu na začátku 20. století přišlo ve válce proti Německu a Rakousku-Uhersku o život 116 516 Američanů. Přímo na frontě to bylo 53 402 vojáků a dalších 63 114 jich zemřelo v důsledku pandemie španělské chřipky. Ruské ztráty navíc už překonaly i padlé Američany ve válkách ve Vietnamu (58 220 obětí) a v Koreji (36 515). Celkem bylo v obou konfliktech zabito 94 735 vojáků Spojených států amerických.
Naopak pro ruskou stranu znamená válka s Ukrajinci nejkrvavější vojenský konflikt od skončení druhé světové války. Ztráty, které hlásí Ukrajina, převyšují počet zabitých z konfliktů v Afghánistánu (ještě v éře Sovětského svazu) a ve válkách po vzniku samostatného Ruska. Dvou válkách v Čečensku v devadesátých letech, válce v Gruzii v roce 2008 a při zapojení Kremlu do syrské občanské války.
Moskva nicméně pravidelně nezveřejňuje počet zabitých vojáků, dosud potvrdila ztrátu šesti tisíc Rusů a čtyř tisíc bojovníků ze samozvaných republik v Doněcké a Luhanské oblasti. Putinův režim do oficiálních údajů nezapočítává ani soukromé žoldáky z Wagnerovy skupiny.
Od listopadu rostou počty zabitých rychleji
Počty zabitých Rusů se na území Ukrajiny v posledních měsících dramaticky zvyšují, i když se fronta do velké míry stabilizovala, vyplývá ze zpráv ukrajinské armády. Lze to přičíst na vrub zuřivým bojům v oblasti Bachmutu a Soledaru v Doněcké oblasti.
V listopadu i prosinci ukrajinští obránci zlikvidovali přes sedmnáct tisíc ruských vojáků. V průměru to činí 560 Rusů za den. V říjnu to bylo necelých třináct tisíc, v září jedenáct. V srpnu pak sedm tisíc, v červnu a červenci okolo pěti tisíc. A za první polovinu letošního ledna to bylo dokonce přes deset tisíc ruských vojáků.
Ukrajinské počty ruských ztrát víceméně potvrdili Američané. Nejvyšší americký generál a šéf sboru náčelníků štábů Mark Milley v listopadu hovořil o tom, že na Ukrajině už padlo nebo bylo zraněno o hodně více než sto tisíc Rusů. Nicméně i Ukrajinci mají mít podobně vysoké ztráty.
Že by ale krvavé boje na Ukrajině a stále vyšší počty zabitých a zraněných vojáků přiměly ruskou veřejnost k většímu odporu proti režimu Vladimira Putina a odsouzení války se sousedem, se kterým mají společnou historii, kulturu a částečně i jazyk, je nepravděpodobné. Myslí si to nezávislý analytik Nikolaj Petrov, který učí politologii na moskevské ekonomické univerzitě a pracuje i pro britský think-tank Chatham House, který zkoumá mezinárodní vztahy.
Pro Rusy se jedná o obrannou válku
„Válka není vnímána jako invaze, jako agresivní válka, ale jako obranná válka,“ vysvětlil Petrov postoj většiny Rusů k největšímu konfliktu v Evropě po roce 1945. Z ruských vysokých ztrát nebude ruská veřejnost obviňovat Kreml a Putina, ale Západ a Kyjev, přesně v duchu ruské propagandy.
„Cena lidského života je na Západě a v Rusku naprosto odlišná,“ doplnil ruský politolog. Stejná premisa platila i během druhé světové války, kdy měl Sovětský svaz (za který bojovali samozřejmě i Ukrajinci) obrovské ztráty, téměř deset milionů vojáků (Německo mělo poloviční ztráty). Ale ani přes vysoký počet zabitých vojáků ruská veřejnost nepožadovala zastavení války.
Ani po částečné mobilizaci vyhlášené loni v září nezačaly masivní nebo organizované protesty. „Očekával jsem, že by to mohlo sloužit pro změnu pravidel hry, ale nestalo se tak,“ dodal Petrov. V ruské společnosti prakticky neexistuje významnější síla, jež by prezentovala jiný názor, než je oficiální linie Kremlu. A jelikož je válka vykreslována Putinem a spol. stále stejně, tedy jako obranná válka proti agresivnímu Západu, nelze čekat, že se postoje Rusů změní.
V posledních týdnech se často spekuluje o tom, že vysoké ztráty v ruských jednotkách bude muset režim kompenzovat další vlnou mobilizace. Petrov se domnívá, že bude pokračovat částečná mobilizace, která nebyla formálně ukončena. Vedení Kremlu počítá s tím, že Ukrajinu vyčerpá dlouhá válka více než Rusko, které má více lidských zdrojů i větší a odolnější ekonomiku. Čím déle bude konflikt trvat, tím více rostou šance Moskvy nakonec vyhrát.
