V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.
V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.
Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.
Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.
Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.
Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.
Rusové přišli na jednoduchý způsob, jak se dostat do zemí Evropské unie, která se snaží Putinův režim bojkotovat kvůli válce na Ukrajině.
Brusel uzavřel letecký prostor pro ruská dopravní letadla už na konci února v reakci na zahájení útočné ruské války na Ukrajině. Pro ruské turisty se značně zkomplikovala možnost, jak z Putinovy říše zla vycestovat na Západ. Tím sice příznivci Vladimira Putina opovrhují, ale s oblibou jej navštěvují, případně si tam rovnou pořizují nemovitosti, jachty a drahá auta.
Nyní luxusní značky vozů jako Porsche, Bentley, Mercedes, BMW zaplnily podzemní garáže letiště v Helsinkách, protože se z hlavního města Finska, které je vzdáleno pár stovek kilometrů od Petrohradu, dá letět prakticky kamkoli.
Od července, kdy Rusko omezilo restrikce kvůli covidu, začíná turistická sezona i pro movitější Rusy, i když válka stále zuří na východě a jihu Ukrajiny a Kreml každý den bombarduje ukrajinská města. I proto část zemí v rámci EU volá po totální stopce vydávání turistických víz pro Rusy. Kromě Česka zákaz podporuje Polsko, pobaltské země a nyní se přidává i země hokeje a tisíců jezer.
Procházka po letištním parkovišti v Helsinkách u mezinárodního letiště Vantaa podle agentury AFP ukazuje, že tu jsou zaparkovány stovky luxusních aut s ruskými poznávacími značkami. Ne všichni Finové jsou z této praxe nadšení.
„Děsí mě to,“ řekl Jusii Hirvonen, který sám letištní parkoviště používá. Nepřeje si, aby Rusové jeho vlast využívali k cestám do celého světa do doby, než se vyřeší konflikt na Ukrajině, kde každý den umírají civilisté.
Finský ministr zahraničí Pekka Haavisto přiznal, že se z Finska stala pro Rusy tranzitní země v době prázdnin a dovolených. Helsinky přitom samy chtějí omezit od září turistická víza pro Rusy až o devadesát procent, protože o sousedy ze státu, který válčí, nestojí.
Rusové ale často využívají víza pro celý schengenský prostor, která vydává řada zemí, jako je Německo. Kancléř Olaf Scholz naopak plošný zákaz vydávání víz pro občany Ruské federace nepodporuje. Tvrdí, že by tím byli poškozeni i odpůrci režimu Putina a Kremlu.
Finští pohraničníci potvrdili, že dvě třetiny Rusů, kteří překračují hranici, mají víza vydaná třetími zeměmi EU. „Maďarsko, Španělsko, Itálie, Rakousko, Řecko a Španělsko běžně vydávají víza Rusům,“ řekl úředník pohraniční stráže Mert Sasioglu.
Schengenská pravidla neumožňují Finsku zavřít hranici pro vybranou národnost, dodal Haavisto. Takový krok musí udělat ministři zahraničí EU společně. Finsko tak podporuje i stanovisko Česka, aby se tato problematika projednala na jednání ministrů 30. srpna v Praze. Ve hře je podle The Financial Times alespoň ztížení vydávání víz pro Rusy a faktické omezení dohody z roku 2007, která celou proceduru zjednodušovala. Rusové by tak měli na nová víza čekat podstatně déle než dosud.
V červenci finsko-ruskou hranici překročilo 230 tisíc Rusů, což znamená výrazný nárůst oproti červnu, kdy jich bylo 125 tisíc. Nicméně to stále nedosahuje úrovně před pandemií čínské chřipky.
Řada ruských turistů ale neskrývá zklamání nebo rozhořčení z toho, že by jim měla Evropská unie plošně zakázat cestovat. „Každý by měl cestovat, protože když vidíte, jak žijí jiné mírumilovné země, stáváte se také mírumilovnějšími,“ argumentuje dvaatřicetiletý cyklista Pavel Alečin, jenž z Finska míří na cyklistické závody ve švýcarské Basileji.
Další z oslovených Rusů, Vadim wan der Berg, hovoří o tom, jak je pro „obyčejné“ Rusy současná situace obtížná. „Všichni čekáme, až to skončí. Chceme normální situaci na celém světě, v naší zemi i na Ukrajině,“ povzdechl si.
Český ministr zahraničí z Pirátské strany Jan Lipavský naopak argumentuje tím, že vydávání víz do zemí EU znamená, že si ruské tajné služby mohou fakticky dělat po Evropě, co se jim zlíbí. Česko bylo také jednou z prvních zemí, které přestaly po ruské agresi vydávat víza pro občany Ruské federace. Stejně se chová i Polsko nebo Litva. Praha přestala vydávat víza i Bělorusům. Výjimku uděluje pouze v případě „humanitárních“ důvodů.
Rusové by neměli mít podle Lipavského možnost běžných turistických cest v době, kdy Moskva vede přes půl roku krvavou válku proti Ukrajině. Plošný zákaz dá navíc běžným obyvatelům Putinovy země jasný vzkaz, že Západ agresi odsuzuje.
