Hrot24.cz
Ruský plyn přestane téct přes Ukrajinu. Ohroženi jsou Slováci a Rakušané, obavy má i Síkela

foto Shutterstock.com

Ruský plyn přestane téct přes Ukrajinu. Ohroženi jsou Slováci a Rakušané, obavy má i Síkela

Plánované ukončení tranzitu plynu přes Ukrajinu ke konci roku ohrožuje v rámci Evropy nejvíce Slovensko a Rakousko, uvedla norská konzultační společnost Rystad.

František Novák

Předpokládané ukončení dodávek ruského plynu trasami přes Ukrajinu ke konci tohoto roku zvýší nejvíce tlak na země, které ruskou fosilní komoditu přepravovanou plynovým potrubím využívají. Ve střední Evropě na to nejvíce doplatí Slovensko, Rakousko a také Moldavsko, uvedla norská poradenská firma Rystad Energy. Kyjev totiž nechce prodloužit tranzitní smlouvu s ruským Gazpromem, který do EU stále plyn vyváží.

Aby se nahradil ruský plyn, bude se muset zvýšit import ve formě dodávek LNG, a více se využívat další alternativní cesty ve formě plynovodů na Balkáně, dodala norská společnost. Navíc Brusel a s ním i celá EU počítá s tím, že od roku 2027 bude zakázáno z Ruska nakupovat veškerý zemní plyn.

Loni přes Ukrajinu přiteklo do střední Evropy 13,7 miliardy metrů krychlových těkavé komodity a tento objem bude nutné od ledna 2025 nahradit. Jednou z možností je navýšit odběr z Ázerbájdžánu, o který usiluje EU.

Krátkodobě je ale pravděpodobné, že se zvýší ruské dodávky ve formě LNG. Rystad Energy odhadla, že se celkově musí objem plynu ve formě LNG navýšit až o dalších 7,2 miliardy kubíků za rok.

Výpadek musí od roku 2025 nahradit terminály LNG zejména v Německu, Polsku, Litvě a Itálii, jež jsou propojeny s plynovody vedoucími na Slovensko a Rakousko.

Že bude situace na trhu s plynem už letos na podzim napjatá, varoval český ministr průmyslu Jozef Síkela. Už poslal podle agentury Bloomberg varovný dopis komisařce Evropské komise pro energetiku Kadri Simsonové a také německému ministrovi hospodářství Robertu Habeckovi.

Stěžuje si v něm na to, že německý provozovatel plynárenské soustavy Gascade Gastransport GmbH od října sníží výstupní kapacitu na hranici s Českem na 14,5 gigawatthodiny proti současné kapacitě 69 gigawatthodin.

Snaha omezovat tranzit plynu mezi unijními zeměmi v době, kdy vypadnou dodávky z Ruska, by mohlo dále narušit deklarovanou spolupráci zemí sedmadvacítky a zmařit snahy východoevropských zemí zbavit se energetické závislosti na Rusku. „V extrémním případě by nízká kapacita sotva stačila pro český trh s plynem, ale v žádném případě by nemohla významně přispět k zásobování ostatních zemí,“ varoval Síkela.