Ekonomické sankce nefungují a ještě nikdy žádnému režimu nepodrazily nohy. Tak zní nejčastější argument, jímž kritici postupu Západu proti Moskvě v době války na Ukrajině odsuzují restrikce na byznys s Moskvou. 

Jak ale ukazuje stále víc ekonomických statistik i vyjádření některých předních ruských ekonomických elit, skutečnost je poněkud jiná – sankce začínají vážně poškozovat ruské hospodářství.

Například jeden z nejznámějších ruských oligarchů Oleg Děripaska minulý týden na investiční konferenci na Sibiři varoval, že stále těsněji se utahující smyčka kolem Ruska může tamní ekonomiku zadusit už v příštím roce. „Už příští rok nebudou žádné peníze. Budeme potřebovat zahraniční investory,“ prohlásil Děripaska podle agentury Bloomberg. 

Miliardář a zakladatel největšího ruského producenta hliníku Rusal dodal, že ruské firmy a potažmo státní rozpočet utrpěly velké škody kvůli sankcím už nyní. Chybějí jim západní trhy se spolehlivými, včas a dobře platícími odběrateli. Firmy kvůli klesajícímu byznysu a odchodu velké části západních investorů nemají peníze na investice a další rozvoj.

„Budeme se muset poohlédnout po jiných zemích, které mají zdroje na investice. Mysleli jsme si, že jsme evropská země, nyní ale budeme příštích 25 let vzpomínat spíše na naši asijskou minulost,“ prohlásil Oleg Děripaska ve svém vystoupení.

Podle miliardáře už státní firmy pociťují také dopady sankcí na ruský státní rozpočet. „Vláda si nás už začíná proklepávat,“ konstatoval miliardář.

Jeho slova potvrzují i poslední data o hospodaření Moskvy v letošním roce. Ruský rozpočet vykázal za první dva měsíce 2023 deficit 2,58 bilionu rublů (přes 750 miliard korun), zatímco ve stejném období loni skončil v přebytku 415 miliard rublů.

Důvodem je razantní zvýšení výdajů spojených se zbrojením a dalšími válečnými výdaji. Na druhé straně stojí prudký propad příjmů z prodeje ropy a plynu, způsobený zavedením cenových limitů ze strany západních zemí. 

Příjmy z ropy a plynu se za leden a únor ve srovnání se stejným obdobím loňského roku snížily o 46,4 procenta na 947 miliard rublů. Celkové rozpočtové příjmy klesly o 24,8 procenta. Naopak výdaje stouply o 51,5 procenta na 5,74 bilionu rublů. Je evidentní, že takový vývoj nemohou ruské veřejné finance dlouhodobě ustát.