Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Ruský ministr práce odmítl návrh podnikatelského sdružení Avanti zavést kvůli západním sankcím šestidenní pracovní týden. Samotným Rusům by prý ale placené pracovní soboty moc nevadily.
Rusům zatím povinné pracovní soboty a šestidenní pracovní týden nehrozí. Nedávno s tímto nápadem přišlo – kvůli válce na Ukrajině a západním sankcím – Sdružení podnikatelů pro rozvoj byznys patriotismu, ovšem ruský ministr práce a sociální ochrany Anton Kotjakov ho nyní podle agentury TASS odmítl.
Podle Kotjakova umožňuje ruské pracovní právo pružně upravovat pracovní dobu, a to prostřednictvím dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci. A platí to jak pro zavedení šestidenního pracovního týdne, tak čtyřdenního, který prosazovaly některé starší návrhy: „V zákoníku práce šestidenní pracovní doba nebude. Po dohodě stran je ale možné kombinovat práci z domova s klasickou prací nebo upravit pracovní dobu individuálně – ovšem s odpovídající odměnou.“
Sdružení „patriotických byznysmenů“ navrhlo podle deníku Izvestija ministru Kotjakovovi zavedení šestidenního týdne v květnu. Autoři výzvy argumentovali tím, že až do zavedení prvních západních sankcí v roce 2014 (reagovaly na anexi ukrajinského Krymu Ruskem) ruská ekonomika stabilně a udržitelně rostla, ovšem postupné uvalování sankcí ekonomický sektor neúměrně zatížilo. „Díky jasným krokům vlády a centrální banky ruská ekonomika a národní měna nejenže odolaly úderu, ale dokonce prokázaly odolnost vůči zátěži. Nicméně nyní náš finančně-ekonomický systém potřebuje další investice.“
Podle autorů výzvy by šestidenní pracovní týden pomohl splnit cíle, které pro rok 2023 vytyčil Putin. Navíc by prý nešlo o nic, co by nemělo v nedávné historii obdobu. Během druhé světové války Rusové, jak stojí ve výzvě, pracovali šest či sedm dní v týdnu. Po jejím skončení se pracovní týden začal postupně zkracovat tak, že Rusové nejdřív pracovali sedm hodin denně při šestidenním pracovním týdnu. Na pětidenní týden po osmi hodinách přešli až roku 1967 (dodejme, že v Československu se přestalo o sobotách pracovat v říjnu 1968).
Ruské ministerstvo práce výše popsaný návrh odmítlo, Rusové prý ale jednoznačnými odpůrci pracovních sobot nejsou, musely by ovšem být placené.
Z nedávného průzkumu veřejného mínění (otázka samozřejmě zní, nakolik lze něčemu takovému v současném Rusku věřit) provedeného společností Avito Rabota plyne, že 29 procent Rusů by se zavedením šestidenního pracovního týdne souhlasilo, pokud by se jim zvedla výplata o deset až třicet procent, a dalších 35 procent by komu bylo svolných v případě, že by brali o třicet až padesát procent víc.
Dalších třináct procent „stachanovců“ by o sobotách chodilo dobrovolně do práce jen kvůli vylepšeným zaměstnaneckým bonusům (stravné, cestovní náhrady) a pouze 23 procent Rusů by se, jak tvrdí průzkum, víkendu nevzdalo ani za nic.
