Jak fungují ruské filtrační tábory: hlad, bití a hledání tetování
Ukrajinci, kteří z Ruska utekli do Gruzie, popisují své zážitky z nucené „filtrace“, jež má odhalit nacisty mezi příchozími na ruské území.
Ruské filtrační tábory jsou dalším z nástrojů, jak cíleně ničit ukrajinskou identitu. Lidé, kteří jimi prošli, byli svědky bití, mučení a dalšího ponižování, kdy se Rusové snaží dokázat i na základě minimálních důkazů, že jsou Ukrajinci nacisté. Lidé se v nich většinově ocitají nedobrovolně, když byli násilně „evakuováni“ z ukrajinského území, jež se dostalo pod ruskou kontrolu.
Jednou z nich je Olena pocházející Mariupolu, jež se k takzvanému výslechu dostala hladová po třech týdnech, kdy spala pouze na podlaze. Vyslýchající ruský důstojník jí nařídil, aby se od pasu nahoru svlékla.
Údajně hledal modřiny na ramenou, zda není ukrajinskou odstřelovačkou, vysvětlila v britském deníku The Guardian už v relativním bezpečí, kdy se z Ruska dostala do gruzínského Tbilisi stejně jako minimálně dalších dvacet tisíc ukrajinských uprchlíků, kteří nechtěli zůstat na území Ruské federace. I když jí letos v srpnu bude šedesát let, ruského oficíra tento argument nezajímal.
Nakonec prošla filtračním zařízením v obci Nikolske v Doněcké lidové republice, kterou jako suverénní stát uznává pouze Rusko. Stala se jednou z mnoha obětí války. Tisíce civilních obyvatel musely před frontou „utéct“ na území okupantů, i když jim bylo slibováno, že se dostanou na území kontrolované ukrajinskými úřady. Zejména se jedná o obyvatele měst Mariupol a Cherson.
Filtrace fašistů
Aby se dostali na ruské území, musí projít takzvanou filtrací. Rusové tak označují proces výslechů, jenž má oddělit civilisty od ukrajinských vojáků nebo sympatizantů prezidenta Zelenského, které Kreml automaticky považuje za neonacisty, respektive fašisty.
Ukrajinci jsou fotografováni, vyslýcháni, zkoumá se obsah jejich telefonů, berou se otisky prstů. Především u mužů se hledá tetování, jež má být důkazem toho, že se jedná o neonacisty. Také jsou dotazováni na to, zda znají někoho, kdo sloužil v ukrajinské armádě. Stačí, že vyslýchaný má na klíčích přívěsek s ukrajinským státním znakem, a je to důvod pro surové bití včetně kopanců do hlavy, vzpomíná Olena na případ „výslechu“ muže u vedlejšího stolu.
Filtrační zařízení jsou zřízena ve školách, kulturních domech, tělocvičnách a dalších veřejných budovách, které ovládají proruští separatisté na východě Ukrajiny.
Kruté zacházení potvrzují Ukrajinci i pro francouzskou agenturu AFP, jež se odkazuje na ruskojazyčný portál Meduza. Vitalij líčí, jak mu bylo společně se ženou a ročním dítětem nabídnuto, aby bezpečně opustil Mariupol, kde se bránil dlouhé týdny v ocelárnách Azovstal pluk Azov.
Nakonec mě nechali jít
Byli rovněž autobusy převezeni do vesnice Nikolske. Následně byli muži odděleni od žen. Mužům byly kontrolovány osobní věci, telefony, tetování. Muži byli trestáni i za to, pokud se zúčastnili protiruských shromáždění. On sám musel prokázat, že nemá nic společného s ukrajinskou armádou. „Nakonec mě nechali jít,“ dodal. Na filtraci se podílejí společně jak separatisté, tak ruští vojáci.
Organizace Human Rights Watch uvedla, že filtračních zařízení je nejméně třináct. „Muži, zvláště v místech, jako je Mariupol, jsou doslova zadrženi a posíláni k filtraci,“ zdůraznila Tanja Lokšinová z pobočky pro Evropu a Střední Asii. Čekání na výslech může trvat dny, ale i několik týdnů. V té době zadržení nemají dostatek jídla a většinou spí na zemi. Jsou jim také odebírány cestovní doklady, takže fakticky nemohou danou vesnici opustit. Zařízení připomínají podle západních diplomatů nacistické koncentrační tábory.
Učitelka francouzštiny z Mariupolu Anna Zajcevová byla pečlivě prohlédnuta, protože její muž bojoval společně s bojovníky pluku Azov. Její tetování ve francouzštině „Život je krásný“ považovali Rusové za němčinu, což by mohl být důkaz, že je nacistkou, vypráví.
Ti, kteří projdou filtrací, dostanou jednoduchý papírový dokument, který jim umožní další cestu směr Rusko. Není výjimkou, že lidé narození na východní Ukrajině jsou přesidlováni až na druhý „konec světa“, například na ostrovy u Japonska, aby ztratili jakýkoli kontakt s původní vlastí. O osudech těch, kteří filtrací neprošli, se příliš neví. Jejich příbuzní doufají, že jsou uvězněni a stále naživu.
Kreml pochopitelně popírá účast na chodu filtračních táborů a tyto informace označuje za ukrajinské lži. Americká velvyslankyně při OSN Linda Thomas-Greenfieldová ale zdůraznila, že do této operace jsou zapojeni i agenti ruské FSB, zabavují pasy a mobilní telefony a oddělují od sebe rodinné členy.
Americký diplomat Michael Carpenter, jenž je americkým velvyslancem u Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, už v dubnu uvedl, že existují důvěryhodné zprávy, že ruské síly hledají u civilistů jakékoli stopy napojení na ukrajinskou vládu, nezávislá média nebo armádu. To je pak důvodem pro surové bití a brutálně vedené výslechy. Bití a mučení jednotlivců má prokázat, zda jsou stále loajální ke kyjevské vládě.