Saúdská Arábie, která pohádkově zbohatla na exportu ropy, začíná ustupovat od modelu výstavby předražených projektů a začíná více počítat.
Saúdská Arábie, která pohádkově zbohatla na exportu ropy, začíná ustupovat od modelu výstavby předražených projektů a začíná více počítat.
Český státní dluh dosáhl na konci třetího čtvrtletí rekordních 3,334 bilionu korun, od začátku roku se zvýšil o 223,1 miliardy korun. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 306 460 korun. Míra zadlužení na konci třetího čtvrtletí byla 42,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP), od začátku roku se zvýšila o 1,5 procentního bodu.
Český státní dluh dosáhl na konci třetího čtvrtletí rekordních 3,334 bilionu korun, od začátku roku se zvýšil o 223,1 miliardy korun. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 306 460 korun. Míra zadlužení na konci třetího čtvrtletí byla 42,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP), od začátku roku se zvýšila o 1,5 procentního bodu.
Holandský výrobce čipů ASML omylem zveřejnil nepříznivou prognózu a burzy po celém světě klesly. Škodu o den později napravil tchajwanský konkurent TSMC.
Holandský výrobce čipů ASML omylem zveřejnil nepříznivou prognózu a burzy po celém světě klesly. Škodu o den později napravil tchajwanský konkurent TSMC.
Pokud nám musíte rozbít hubu, udělejte to aspoň tak, ať nám zůstanou zuby. Vzkaz zhruba tohoto významu vyslala směrem k vládě Komora OZE, lobbistická organizace hájící zájmy podnikatelů v zelené energetice.
Komora odmítá přísnější regulaci ziskovosti obnovitelných zdrojů, s níž přišla vláda premiéra Andreje Babiše, ale zároveň státu nabízí jiné řešení, jak zisky z provozování elektráren odčerpat do státní kasy.
Komora OZE totiž v minulém týdnu překvapivě navrhla zvýšit takzvanou solární daň pro elektrárny dokončené v roce 2010, a to z deseti na 20 procent z tržeb za vyrobenou elektřinu. Současně vyzvala, aby se po sedmi letech obnovila srážková daň pro fotovoltaické elektrárny z roku 2009, a sice ve výši deseti procent z tržeb. Komora OZE vypočítala, že by stát tímto krokem snížil náklady na dotování zelené energetiky o zhruba pět miliard korun ročně.
Návrh má logiku. Zavedení nízkého limitu pro ziskovost hlavně solárních elektráren ohrozí splácení bankovních úvěrů a dalších závazků. Řada investorů by zbankrotovala a přišla o všechno. Solární daň v navržené výši jim výrazně sníží zisky, ale likvidační pro ně nebude. Ovšem je tu jeden háček. Přijetí zmíněného návrhu by velmi prospělo majitelům větrných a malých vodních elektráren, kterým by stát na zisk nesáhl. A právě oni mají v Komoře OZE silný vliv.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
