Ruské platební systémy SPFS a Mir, čínský CIPS a indický UPI se snaží zpochybnit dominantní postavení systému SWIFT, založeného na americkém dolaru. Pro usnadnění mezinárodního obchodu zkoumají mnohé země také digitální měny svých centrálních bank a dokonce i kryptoměny.

Sankce Západu vůči Rusku jsou stále přísnější. Protože však vcházejí v platnost postupně, umožňuje to moskevskému režimu adaptovat se. Rusům to usnadňuje fakt, že nejsou jedinou zemí, která se musí s podobným problémem vypořádat: Írán, Severní Korea, Venezuela a některé čínské firmy mají podobné starosti. Není proto divu, že tyto země na protiopatřeních spolupracují.

Jeden z cílů Číny coby hlavního rivala USA, nahrazení dolarového systému systémem, jenž by využíval čínské měny renmimbi (čímž by do značné míry podléhal diktátu Pekingu) zůstává v nedohlednu. Protože však s ostrakizovanými zeměmi obchoduje mnoho zemí nezařazených do jednoho z nově vznikajících geopolitických táborů, západní sankce ztrácejí účinnost. Geopolitický prostor, kam se také počítáme, si tak roztříštěností svých kroků vyrazil z ruky mocnou ekonomickou zbraň.

Diskuse o přechodu na systém nezávislý na dolaru, takzvané dedolarizaci, nabývají v posledních letech na síle, protože obchodní partneři Ruska se obávají možných důsledků zkřížení cesty s Washingtonem. Moskva tak stále nachází způsoby, jak udržet ekonomiku Ruska v chodu.

Tyto snahy zaznamenávají jistou dávku úspěchu. Jedním z důvodů je, že technologie (obvykle původně americké provenience) zpracování plateb a obcházení globálního dolarového finančního řádu usnadňují. Jak v srpnu popsali Sam Boocker a David Wessel, výzkumní pracovníci amerického Brookings Institute, „inovace v oblasti platebních technologií by mohly roli dolaru v globální ekonomice ubrat na významu“.

Pro blízkou budoucnost je americká měna, pro svoji sílu přezdívaná „král dolar“, ve světovém finančním systému dostatečně pevně zakořeněna. Je proto nepravděpodobné, že by o pomyslný trůn přišla, tvrdí většina odborníků, jež oslovila agentura Reuters.

Přicházejí však nové platformy, které by mohly její dominanci oslabit. Jedná se o některé z alternativních obchodních a platebních systémů, které mají narušení obchodního a platebního řádu v čele s USA v popisu práce.

Například Rusko se již před lety začalo připravovat na sankce, které následovaly po anexi ukrajinského poloostrova Krym v roce 2014. „Využívání globálních finančních sítí s sebou nese určitá rizika,“ řekla v roce 2018 americké televizi CNBC Elvira Nabiullina, guvernérka ruské centrální banky. „Proto již od roku 2014 vyvíjíme vlastní systémy.“

Ve hře jsou Čína i Írán

Po ruské invazi na Ukrajinu z roku 2022 dostaly některé ruské banky zákaz přístupu k systému SWIFT, jenž umožňuje odesílání zpráv nezbytných k provádění bankovních transakcí. Výraz „některé ruské banky“ hovoří za vše; je to podobné jako použití antikoncepce „někdy kondom“.

Sankce, podobně jako antikoncepce, fungují jen při důsledné aplikaci. Moskva se chlubí svým domácím rublovým platebním systémem (Systém pro přenos finančních zpráv, SPFS) jejž vytvořila již v roce 2014.

Na konci roku 2023 čítal seznam uživatelů systému SPFS 556 organizací ze dvaceti zemí světa. Z nich 159, tedy asi čtvrtina všech účastníků, sídlilo mimo Rusko. Právě tito účastníci od roku 2022 více než zdvojnásobili četnost využívání SPFS, citovala ruskou centrální banku agentura Interfax.

V červenci dokončily Rusko a Írán projednávání podrobností o propojení bankovních systémů obou zemí, jak tehdy napsala teheránská tisková agentura Mehr. Znamená to, že ruský platební systém Mir by měl být schopen komunikace s íránským bankovním systémem Shetab; oběma státům by to umožnilo hladké vzájemné obchodování.

Čínský systém přeshraničních mezibankovních plateb neboli CIPS je jiný alternativní systém, který prozměnu zpracovává platby v čínských jüanech. CIPS se dočkal spuštění v roce 2015 a letos v červenci měl přibližně dva tisíce účastníků. SWIFT jich má 11 tisíc. I výzkumníci z Brookings Institute napsali, že CIPS „v posledních letech rychle roste“.

Shutterstock.com

V roce 2023 zpracoval CIPS více než 6,6 milionu transakcí v celkové hodnotě 123 bilionů čínských jüanů, tedy 17,3 bilionu dolarů. Podle čínské centrální banky je to téměř o 30 procent více než o rok dříve.

Také Indie, dnes jeden z klíčových obchodních partnerů Ruska, má svůj vlastní platební systém. Země si sestrojila Jednotné platební rozhraní (Unified Payments Interface, UPI); provoz zahájilo v roce 2016 a dnes se v Indii těší hojnému využití i mezi běžnými retailovými spotřebiteli.

Systém UPI se dokonce rozšířil i za hranice Indie. Indická národní platební společnost, která platformu provozuje, spolupracuje s finančními institucemi v dalších zemích. Jsou mezi nimi například i Francie, Spojené arabské emiráty a Singapur.

Pokud se systém UPI rozšíří do dalších zemí, mohl by se stát účinným nástrojem k obcházení systému SWIFT, napsal Evan Freidin, analytik mezinárodních vztahů, pro australský think tank Lowy Institute. „To umožní platby se zeměmi, na které byly uvaleny sankce, jako je Rusko, a tím oslabí finanční nadvládu Spojených států,“ napsal Freidin v červenci.

Kryptohrátky všeho druhu

Stále větší počet zemí se také snaží vytvořit digitální měny centrálních bank neboli CBDC. Tyto měny jsou provozně vzato podobné kryptoměnám – s tím rozdílem, že je vydávají centrální banky. Výhodou CBDC je integrování zasílání zpráv a plateb do jediného procesu.

Banka pro mezinárodní platby, organizace sdružující centrální banky, dohlíží na zkušební provoz platformy CBDC pro velkoobchodní přeshraniční platby zvané mBridge. Mezi účastníky projektu patří Čína, Hongkong, Thajsko, Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie. Dominuje mu Peking, který již digitální čínský jüan zavedl.

Rusko se dokonce snaží obchodovat i s klasickými kryptoměnami. Zahájení zkušebního provozu kryptosměnáren, které by to umožňovaly, byl naplánován na 1. září, tvrdí zdroje agentury Bloomberg. Pro Rusy by to bylo důležité, protože i čínské banky dnes již většinu transakcí s ruskými subjekty odmítají provádět.

A nakonec, když už všechno ostatní selže, je tu vždycky metoda nejstarší – výměnný obchod čili barter. V srpnu agentura Reuters uvedla, že Rusko a Čína plánují – ve snaze vyhnout se západním sankcím – tuto praxi oživit. Transakce by se pravděpodobně týkaly zemědělských produktů a mohlo by k nim dojít již letos na podzim, uvedla agentura.

Obě země mají s barterovým obchodem své zkušenosti ze sovětských dob i z období následujícího těsně po rozpadu socialistického tábora. V té době byla Čína klíčovým obchodním partnerem SSSR, a později samostatného Ruska.

Podle ruské státní tiskové agentury RIA Novosti jednali v srpnu 2022 s Moskvou o barteru i zástupci afghánského vládnoucího hnutí Tálibán . Spekulovalo se tehdy o tom, že by takový obchod mohl obnášet výměnu ruských ropných produktů za rozinky, minerály a léčivé byliny.

Odpověď na kardinální otázku, nakolik bude americký dolar schopen konkurovat sebevědomé velmocenské politice Ruska založené na masovém přísunu afghánských rozinek, poznáme až průběhem času.