Saúdskoarabský státní investiční fond (PIF) plánuje razantně omezit podíl svých mezinárodních investic a ukončit období multimiliardových globálních výdajů.
Saúdskoarabský státní investiční fond (PIF) plánuje razantně omezit podíl svých mezinárodních investic a ukončit období multimiliardových globálních výdajů.
Finanční krize v roce 2008 by byla ve srovnání s děním okolo Tchaj-wanu jen „slabým čajíčkem“, píše ekonom Kryštof Míšek.
Finanční krize v roce 2008 by byla ve srovnání s děním okolo Tchaj-wanu jen „slabým čajíčkem“, píše ekonom Kryštof Míšek.
Používané taktiky, jako je vkládání výbušnin a přepadávání dodavatelských řetězců, nejsou zcela nové. I tak to vyvolává obavy ohledně bezpečnosti osobních zařízení a možností jejich zneužití k budoucím útokům, píše expert na kyberbezpečnost Jan Bufka.
Používané taktiky, jako je vkládání výbušnin a přepadávání dodavatelských řetězců, nejsou zcela nové. I tak to vyvolává obavy ohledně bezpečnosti osobních zařízení a možností jejich zneužití k budoucím útokům, píše expert na kyberbezpečnost Jan Bufka.
V minulosti už působily ve Finsku, teď je v zahraniční nabídce sdílených bicyklů Rekola pouze Bratislava. Nově si je bude možné půjčit i v estonském Tallinnu.
Praha, Brno, České Budějovice, Prostějov, Krnov, Žďár nad Sázavou a Bratislava už růžové bikesharingové službě Rekola nestačí. Jako svůj další cíl si teď vyhlédla estonský Tallinn, nabídnout zde chce 200 kol. Brzy prý navíc pokryje i další menší česká města, upozorňuje server CzechCrunch.
Firma loni oslavila 10 let od okamžiku, kdy Prahou začala poprvé brázdit její růžová kola. Ve svých začátcích repasovala stará darovaná kola, které její zakladatelé o víkendech servisovali, barvili na růžovo, každé pojmenovávali a postupně umisťovali do ulic. Po nějaké době začala expanze do dalších sídel. Jedním z nich bylo i finské město Vaasa, z něho se nicméně firma časem stáhla.
Rekola nakonec stály u začátků propojení bikesharingu a pražské MHD, jejich kola také dostala digitální zámky nebo držáky na telefon. Projekt programátora Vítka Ježka vykázal v roce 2022 obrat 31,8 milionu korun a provozní výsledek 3,8 milionu. Loňská čísla ještě nezveřejnil.
A proč zrovna Tallinn? „Je to město, kde vznikl Bolt, ale i tak zde chybí konkurence v oblasti bikesharingu s mechanickými koly. Vlastně zde není vůbec. Estonsko má přitom dokonalý e-government. Zároveň chce získat data a stavět na nich další strategii pro bikesharing v jiných městech a budoucí výběrová řízení,“ vysvětlil Ježek pro CzechCrunch s tím, že dál by jeho firma ráda pronikla i do Litvy či Lotyšska – a nedávno se přihlásila do jednoho výběrového řízení v Belgii.
Ježek v této souvislosti upozornil na jeden rozdíl mezi tuzemskými a zahraničními tendry. U nás hraje prim cena, v jiných zemích se prý klade větší důraz na kvalitu. „Do jednoho finského města jsme museli dokonce posílat kolo, aby se na něm hodnotitelé projeli. V jiné zemi jsme zase museli navrhovat celý provoz bikesharingu tak, aby pomohl co nejširší skupině obyvatel,“ popsal.
