Rakouští sedláci přitvrzují vůči Agrofertu. Chtějí zarazit prodej výrobce hnojiv
Rakouští zemědělci podnikají právní kroky proti prodeji „nitro“ divize koncernu Borealis do rukou holdingu Agrofert. Pomáhá jim renomovaný právník i bývalý prezident národní banky.
redaktor
Největší akvizici v historii holdingu Agrofert ze svěřenských fondů expremiéra Andreje Babiše mohou zkomplikovat dolnorakouští zemědělci. Ti se nehodlají smířit s tím, že se Agrofert chystá převzít výrobu hnojiv chemického koncernu Borealis se závody v Rakousku, Francii a Německu. Dolnorakouský zemědělský svaz angažoval právníky s cílem transakci zarazit.
Organizace vedená vlivným křesťanskodemokratickým politikem Stephanem Pernkopfem zaútočila hned na dvou frontách. Jak informoval deník Die Presse, svaz si najal berlínskou advokátní kancelář, aby u evropských antimonopolních úřadů podnikla kroky proti chystané transakci v hodnotě 810 milionů eur. Agrofert se totiž spojením stane dominantním výrobcem dusíkatých hnojiv v Evropě.
Vedle toho se také sedláci spojili s ústavním právníkem Heinzem Mayerem a bývalým prezidentem Rakouské národní banky Clausem Raidlem. Ti nyní chtějí torpédovat spojení u rakouského státu. Rakousko totiž drží třetinový podíl v palivovém koncernu OMV, který Borealis ovládá.
Pernkopf se má v nejbližších dnech kvůli prodeji sejít s šéfkou společnosti Öbag Edith Hlawatiovou. Öbag je společnost, která spravuje státní podíly ve firmách.
Podle Mayera musí zástupci státu dát přednost před byznysovými zájmy veřejnému zájmu na zachování pracovních míst a zabezpečení zásobování zemědělců. Právě to je totiž hlavní obava dolnorakouských sedláků.
Mají strach, že prodej nitrátové divize Borealisu do zahraničních rukou by mohl vyvolat výpadky v dostupnosti hnojiv a aditiva do nafty AdBlue. „V konkrétním případě je i z byznysového hlediska ospravedlnitelné upřednostnit veřejný zájem před maximalizací individuálního zisku,“ dodal Raidl.
Zemědělci argumentují mimo jiné tím, že Agrofert kvůli vysokým cenám energií nedávno na tři týdny přerušil výrobu AdBlue v německém závodě SKW Stickstoffwerk Piesteritz. Znovuobnovení výroby společnost podmiňovala státní pomocí a osvobozením od „Gasumlage“, tedy speciálního odvodu pro odběratele plynu.