Jak snížit schodek rozpočtu a další blbé zprávy ze světa
Optimisticky předpokládejme, že volební výsledek 108 : 92 dává už skoro z definice podstatně menší manévrovací prostor pro oddalování vzniku vlády, která je schopna předstoupit před Sněmovnu a získat důvěru. Zároveň je tu první prubířský kámen nové parlamentní většiny: paralelně s tím je tady hned zkraje docela netriviální úkol, a sice rozhodnout, zda přijmout „starý“ návrh rozpočtu se schodkem 376,6 miliardy korun, nebo raději žít nějakou dobu v rozpočtovém provizoriu a připravit rozpočet, který bude reflektovat priority nové většiny.
Kredibilita je vším
Pamětníci vzpomenou, že rozpočtové provizorium už Česko zažilo na přelomu tisíciletí dvakrát, v jednom případě trvalo do začátku března a obloha kvůli tomu nespadla. Finanční trhy nepotrestají Česko za rozpočtové provizorium tím, že budou požadovat vyšší úroky u vládních dluhopisů, pokud nová vláda bude schopná jasně vysvětlit, že důvodem provizoria je příprava nového, úspornějšího rozpočtu, založeného na omezení nejméně produktivních rozpočtových výdajů. Jakkoli má podle budoucí exministryně financí Aleny Schillerové 95 procent výdajů v podstatě předurčený charakter, za pár měsíců se dá legislativa docela zásadně změnit. K čemu je pohodlná většina, když ne k tomu, že ji hned zkraje využijete, abyste názorně předvedli, že to se změnou myslíte doopravdy vážně?
Problémů je rovnou několik. Zaprvé, ani při výdajích dosahujících jednoho bilionu a necelých 928 miliard korun není jejich proškrtání o nějaká čtyři procenta, tedy zhruba o osmdesát miliard, aby se schodek dostal pod třísetmiliardovou hranici, triviální úkol. Naopak, vůbec to není jednoduché.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot