Esej: Hlavolam peněz ve 21. století

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Celý článek
0

Argentinský „řezník“ Milei radí Muskovi: státní zaměstnance vyhazuj ve velkém

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Celý článek
0

Znepokojení v Pekingu: Číně se nelíbí Putinovo strašení jadernými zbraněmi a nová ruská doktrína

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Celý článek
0

Putinovi jsem naletěl, stydím se za to. A Rusko by potřebovalo exilovou vládu, říká historik Alexej Kelin

Rusům je potřeba pomoct, motivovat je, ale nemůžeme na ně mluvit jazykem evropské demokracie, mají špatné zkušenosti z devadesátých let a Putinova propaganda jim vymyla mozky, říká historik Alexej Kelin.

Putinovi jsem naletěl, stydím se za to. A Rusko by potřebovalo exilovou vládu, říká historik Alexej Kelin
Alexej Kelin | foto Tomáš Novák týdeník HROT

Historik a publicista Alexej Kelin je potomek donského kozáka, který v roce 1921 emigroval do Československa, a Češky narozené na Ukrajině. V letech 2002 až 2007 a 2014 až 2019 byl členem Rady vlády pro národnostní menšiny a je autorem dvoudílných Dějin Ruska 20. století.

O současném Rusku pod vládou Vladimira Putina mluví Kelin jako o zločineckém systému. Ale také jako o oběti a nemocné, invalidní společnosti. A vyléčit ji nepředstavuje podle něj nic jednoduchého. „Tamním lidem je potřeba pomoct, motivovat je, ale nemůžete na ně mluvit evropským jazykem, mají špatné zkušenosti z devadesátých let. Tamní propaganda, která jim vymývá mozky, je navíc dobře zacílená a účinná,“ tvrdí historik v obsáhlém rozhovoru v novém čísle týdeníku Hrot, které vychází 11. dubna.

Podle Kelina by bylo zapotřebí, aby v zahraničí vznikla opoziční ruská vláda, která by svým krajanům v Rusku nabídla nějaký pozitivní program. „Musí vědět, že Západ je nechce okrást, ale že stojí o to, mít demokratického partnera,“ konstatuje.

Kelin se dokonce dvakrát osobně setkal s prezidentem Vladimirem Putinem. Poprvé v roce 2006 na Pražském hradě. „Tehdy jsem se mu ještě snažil věřit, že to myslí dobře. Dával jsem mu rady, jak by mělo vypadat školství a celé vzdělávání,“ vzpomíná. „Zpětně jsem se za to strašně styděl, když jsem pochopil, co je Putin zač. Když jsem ale mluvil s někdejším ruským premiérem Michailem Kasjanovem, přiznal se, že Putinovi věřil čtyři roky, jaký je demokrat. U mě to, bohužel, trvalo déle.“

Podruhé s Putinem mluvil z očí do očí v roce 2010 na Valdajském klubu v Soči (odborně-analytické fórum, oficiálně zaměřené na aktuální otázky mezinárodní politiky, ekonomiky a bezpečnosti ve světě; první se uskutečnilo v roce 2004 na břehu Valdajského jezera v Novgorodské oblasti – pozn. aut.). Tam se podle něho ukázalo, jak dokáže být Putin neuvěřitelně proměnlivý.

„Byl to hodně odlišný člověk. Vizuálně samozřejmě panovala značná podobnost, ale jinak to byla úplně jiná osobnost. Tehdy se tam sjela celosvětová elita, poradci vlád, významní odborníci, všechno na nejvyšší úrovni, striktní dress code a tak dále. Tyto osobnosti nechal Putin čekat dvě hodiny. Pak přišel v rozhalence a plátěných kalhotách a dával najevo, jaký je bůh,“ vzpomíná Kelin.

„Jedním z Putinových vzorů je předposlední car Alexandr III., šílený agresivní panovník. Putin rád používá jeho citáty. Jeden zní: ‚Když ruský car chytá ryby, Evropa může počkat.‘ Putin je každopádně neuvěřitelně kluzký, což mi říkali i lidé, kteří seděli ve vedlejší kanceláři,“ dodává.

U každého prý Putin dokáže přesně odhadnout, co daný člověk chce slyšet. „A to mu také rafinovaně říká. Za dvě minuty pak někomu jinému říká úplný opak. Umí manipulovat s lidmi,“ konstatuje Alexej Kelin.