Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Od Ruska se odklánějí už i dosavadní významní spojenci – Čína a Indie. Dosud měly ze západních sankcí prospěch v podobě nákupu levných energií z Ruska, nyní ale otáčí a další boje na Ukrajině už si nepřejí.
Kreml od počátku útoku na Ukrajinu na konci února tvrdí, že má po světě dost spojenců a že jej postoj Západu včetně sankcí vlastně nezajímá. Po více než sedmi měsících ale ruský diktátor Vladimir Putin musel mobilizací nepřímo uznat, že válka na Ukrajině byla strategickou chybou, protože nedošlo k rychlému odstranění prozápadní vlády v Kyjevě. Naopak se celý civilizovaný svět vůči agresi ohradil a Rusko se snaží izolovat.
Ze západních sankcí nicméně několik měsíců tiše profitovaly dvě velké asijské ekonomiky. Nepřekvapivě komunistická Čína a možná trochu více překvapivě Indie, bývalá britská kolonie. Obě země neodolaly pokušení nakupovat ruské uhlí, ropu i zemní plyn s „válečnou“ slevou od Kremlu.
Ale už i v Pekingu a Novém Dillí dochází lídrům obou asijských velmocí s ekonomicky i morálně upadajícím Ruskem trpělivost. Oba státy tlačí na to, aby Moskva co nejdříve válku ukončila. A je jedno, jakým způsobem. Kreml je izolován i na půdě OSN, kde jej podpořilo jen několik bezvýznamných zemí, jako je Sýrie, nebo zástupci vojenské junty v Mali.
Přitom ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v sídle OSN opakoval slova o protiruské hysterii Západu. Přítomný čínský ministr zahraničí Wang Ji nicméně kontroval tím, že je třeba, aby obě země začaly jednat o míru.
Že Kreml začíná být v mezinárodní diplomacii osamocen, naznačuje i to, že se Wang setkal s ukrajinským kolegou Dmytrem Kulebou. Přitom ještě před ukrajinskou válkou Putin i čínský prezident Si Ťin-pching deklarovali nerozlučné přátelství a spolupráci obou zemí.
„Čína podporuje veškeré úsilí vedoucí k mírovému řešení ukrajinské krize. Naléhavou prioritou je usnadnit mírová jednání,“ řekl v OSN Wang. Na setkání v Uzbekistánu v polovině září sám Putin uznal, že čínský protějšek vyjádřil z války na Ukrajině roztrpčení.
Objevují se dokonce spekulace, že čínský vrchní komunista naléhavě potřebuje, aby Putin válku ukončil, protože se bude v půlce října konat 20. sjezd čínských komunistů a Si potřebuje schválení, že bude moci u moci zůstat déle, než je běžných deset let. Válka na Ukrajině ale poškozuje i čínský ekonomický růst, proto by Pekingu přišlo vhod, aby co nejdříve skončila.
Indická média rozvířila také informace o nespokojenosti čínské armády se současným prezidentem a jeho údajném domácím uvěznění. Nepotvrzené zprávy dokládají tím, že bylo z Pekingu zrušeno několik tisíc letů a k hlavnímu městu se přesunula vojenská těžká technika.
Indie také dlouhé měsíce čelí kritice, že se nepřidala k západním sankcím, protože bývá stále vnímána jako „největší demokracie“ na světě a jako spojenec Západu. Navíc má dobré vztahy s Američany.
„Vzhledem k tomu, že ukrajinský konflikt stále trvá, dostáváme často otázku, na čí straně jsme,“ vysvětlil indický ministr zahraničí Subrahmanyam Jaishankar. „A odpověď je stále stejná, na straně míru,“ dodal. Jinými slovy, Indie preferuje dialog mezi Ukrajinou a Ruskem a rychlé ukončení války.
Obrat v přístupu Indie ukazuje i to, že už nepočítá s nákupem ruské ropy. Nákupy z Ruska se už nevyplácejí, připomenul web oilprice.com. Indové nechtějí přijít o dodávky od arabských zemí v Perském zálivu, kde tradičně většinu ropy nakupují. Může jít ale o formu dalšího nátlaku na Putina, aby válčení na Ukrajině zanechal.
Už během září přestaly indické rafinerie ruskou ropu kupovat, zejména kvůli vysokým cenám za přepravu tankery. Ropa z Perského zálivu vyjde kvůli dopravě levněji. Rusko přitom na jaře předstihlo Saúdskou Arábii a stalo se druhým největším exportérem ropy do Indie. Na prvním místě zůstal Irák.
Ještě před invazí na Ukrajinu kupovala Indie ruskou ropu jen minimálně. Po uvalení západních sankcí ale Indiové i Číňané využili nabídku a ruskou ropu nakupovali s výraznou slevou, jež se pohybovala mezi dvaceti a třiceti dolary na barel.
Nyní hraje ve prospěch ropy z Blízkého východu i to, že její přeprava trvá do indických přístavů jen týden, z Ruska trvá dodávka měsíc, napsala agentura Reuters. Barel ropy ze Spojených arabských emirátů nyní vyjde indické kupce o pět až sedm dolarů levněji než ruský ekvivalent, řekl agentuře jeden z obchodníků. Přebytky ruské ropy na trhu by nicméně mohla nakupovat ve větším množství Čína.
