Průmyslové koncerny se v německé ekonomice připravují na bezuhlíkovou budoucnost tím, že si ve velkém pojišťují přísun zelené energie. Nedávno zaujala společnost BASF svým „megadealem“, když vstoupila do offshore větrného parku v Nizozemsku, který staví švédský energetický obr Vattenfall.
Projekt Hollandse Kust Zuid bude mít celkový instalovaný výkon 1,5 gigawattu – což z něj dělá největší energetický projekt na moři na světě – a připojen k síti má být už v roce 2023. Dalším historickým milníkem v sektoru větrné energie je navíc i fakt, že se staví bez státních dotací.
Chemická světová jednička BASF celkově do projektu investuje 1,6 miliardy eur (41 miliard korun) a získá zhruba poloviční účast v elektrárně. „Svého cíle v oblasti klimatu můžeme dosáhnout jen s dostatečným množstvím zelené elektřiny. Hollandse Kust Zuid k tomu významně přispěje,“ vysvětlil pohnutky obří investice šéf chemičky Martin Brudermüller. Tento zelený krok zajistí transformaci firmy ke klimatické neutralitě, doufá.
Nejedná se o ojedinělý krok v rámci německého průmyslu. Se stejným záměrem zajistit si levnou zelenou elektřinu přímo od výrobce už přišla automobilka Volkswagen nebo ocelářský gigant ThyssenKrupp. U druhého jmenovaného má s produkcí zelené energie pomoci energetická firma Steag, koncern Volkswagen se zase spojil se společností RWE. Elektřina má pocházet z obrovského solárního parku. RWE si už takto pojistila odběr u firem Deutsche Bahn, Bosch nebo Facebook.
Nákup elektřiny u zdroje
Takzvané dlouhodobé dohody o nákupu elektřiny (Power Purchase Agreement – PPA) jsou podle německého deníku Handelsblatt stále více „sexy“ mezi kapitány průmyslových firem. V roce 2020 byl takto na celém světě zasmluvněn instalovaný výkon 23,7 gigawattu. To je oproti roku 2018 nárůst o více než deset gigawattů. V případě německých firem jde samozřejmě o reakci i na tlak Berlína podpořit přechod na obnovitelné zdroje a zpřísnění klimatických cílů.
Vláda Angely Merkelové v květnu zpřísnila snížení emisí do roku 2030 z 55 procent na 65 procent ve srovnání s rokem 1990. A klimaticky neutrální má být čtvrtá největší ekonomika světa už v roce 2045, o pět let dříve, než byl původní závazek.
BASF navíc plánuje investovat se společností RWE do dalšího velkého projektu v Severním moři. Do roku 2030 by v německých vodách měla vzniknout další větrná farma o výkonu dvou gigawattů za předpokladu, že příští vláda, jež vzejde ze zářijových voleb, uvolní pravidla pro rychlou výstavbu nových zdrojů na moři.
Rostoucí zájem o smlouvy PPA je dán tím, že si energetické firmy dopředu zajistí financování projektu a nemusí být závislé na složitém procesu udělování státních dotací. Průmyslové podniky zase mají jistotu dodávek za předem vyjednanou cenu. Proto poslední dohodu mezi firmami BASF a Vattenfall vnímá sektor obnovitelných zdrojů jako přelomový okamžik v rozvoji celého odvětví. Instalace na moři se navíc rychle zlevňují, za posledních deset let klesly náklady o 60 procent.
Šéfka švédské státní společnosti Anna Borgová doufá, že zprovoznění 140 nových větrných turbín u nizozemského pobřeží v horizontu dvou let bude mít dopad na celý evropský průmysl a urychlí přechod na zelené zdroje energie napříč sektory.
