Jiní západní zájemci podle něj do aukce nepůjdou, protože vnímají věc jako vysoce citlivou.
Jiní západní zájemci podle něj do aukce nepůjdou, protože vnímají věc jako vysoce citlivou.
Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.
Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.
Moskva trestá Washington za ekonomické sankce tím, že zakázala vývoz ruského obohaceného paliva do Spojených států. Americké jaderné elektrárny ale mají dostatečné zásoby, takže se to zatím na ceně paliva neprojevilo.
Moskva trestá Washington za ekonomické sankce tím, že zakázala vývoz ruského obohaceného paliva do Spojených států. Americké jaderné elektrárny ale mají dostatečné zásoby, takže se to zatím na ceně paliva neprojevilo.
Trend vstupu průmyslových koncernů do budování projektů obnovitelných zdrojů je stále silnější. Posledním příkladem je největší chemička světa BASF, jež participuje na větrném parku v Nizozemsku.
Průmyslové koncerny se v německé ekonomice připravují na bezuhlíkovou budoucnost tím, že si ve velkém pojišťují přísun zelené energie. Nedávno zaujala společnost BASF svým „megadealem“, když vstoupila do offshore větrného parku v Nizozemsku, který staví švédský energetický obr Vattenfall.
Projekt Hollandse Kust Zuid bude mít celkový instalovaný výkon 1,5 gigawattu – což z něj dělá největší energetický projekt na moři na světě – a připojen k síti má být už v roce 2023. Dalším historickým milníkem v sektoru větrné energie je navíc i fakt, že se staví bez státních dotací.
Chemická světová jednička BASF celkově do projektu investuje 1,6 miliardy eur (41 miliard korun) a získá zhruba poloviční účast v elektrárně. „Svého cíle v oblasti klimatu můžeme dosáhnout jen s dostatečným množstvím zelené elektřiny. Hollandse Kust Zuid k tomu významně přispěje,“ vysvětlil pohnutky obří investice šéf chemičky Martin Brudermüller. Tento zelený krok zajistí transformaci firmy ke klimatické neutralitě, doufá.
Nejedná se o ojedinělý krok v rámci německého průmyslu. Se stejným záměrem zajistit si levnou zelenou elektřinu přímo od výrobce už přišla automobilka Volkswagen nebo ocelářský gigant ThyssenKrupp. U druhého jmenovaného má s produkcí zelené energie pomoci energetická firma Steag, koncern Volkswagen se zase spojil se společností RWE. Elektřina má pocházet z obrovského solárního parku. RWE si už takto pojistila odběr u firem Deutsche Bahn, Bosch nebo Facebook.
Takzvané dlouhodobé dohody o nákupu elektřiny (Power Purchase Agreement – PPA) jsou podle německého deníku Handelsblatt stále více „sexy“ mezi kapitány průmyslových firem. V roce 2020 byl takto na celém světě zasmluvněn instalovaný výkon 23,7 gigawattu. To je oproti roku 2018 nárůst o více než deset gigawattů. V případě německých firem jde samozřejmě o reakci i na tlak Berlína podpořit přechod na obnovitelné zdroje a zpřísnění klimatických cílů.
Vláda Angely Merkelové v květnu zpřísnila snížení emisí do roku 2030 z 55 procent na 65 procent ve srovnání s rokem 1990. A klimaticky neutrální má být čtvrtá největší ekonomika světa už v roce 2045, o pět let dříve, než byl původní závazek.
BASF navíc plánuje investovat se společností RWE do dalšího velkého projektu v Severním moři. Do roku 2030 by v německých vodách měla vzniknout další větrná farma o výkonu dvou gigawattů za předpokladu, že příští vláda, jež vzejde ze zářijových voleb, uvolní pravidla pro rychlou výstavbu nových zdrojů na moři.
Rostoucí zájem o smlouvy PPA je dán tím, že si energetické firmy dopředu zajistí financování projektu a nemusí být závislé na složitém procesu udělování státních dotací. Průmyslové podniky zase mají jistotu dodávek za předem vyjednanou cenu. Proto poslední dohodu mezi firmami BASF a Vattenfall vnímá sektor obnovitelných zdrojů jako přelomový okamžik v rozvoji celého odvětví. Instalace na moři se navíc rychle zlevňují, za posledních deset let klesly náklady o 60 procent.
Šéfka švédské státní společnosti Anna Borgová doufá, že zprovoznění 140 nových větrných turbín u nizozemského pobřeží v horizontu dvou let bude mít dopad na celý evropský průmysl a urychlí přechod na zelené zdroje energie napříč sektory.
