V době, kdy vrcholila kampaň před americkými prezidentskými volbami, neměly od nevidím do nevidím napilno jen volební štáby. Také cenzoři sociálních sítí - doba přiřkla jejich povolání název „moderátoři“ - se činili, aby zamezili těm nejočividnějším lžím v matení voličstva.
Po hlasování převládl dojem, že se sítě svého zadání zhostily dobře. Pravda, převládl především proto, že na dotazy novinářů provozovatelé odpověděli, že odvedli dobrou práci; ale při absenci jiného zdroje to berme alespoň tak, že tyto firmy daly najevo, že jsou samy se sebou v tomto ohledu spokojené. To není mnoho, ale je to snad lepší než nic.
Trump vyhrál, Biden krade!
Jenže to má háček. Našel jej - nebo alespoň na veřejnosti o něm poprvé mluvil - jistý Dipayan Ghosh, bývalý poradce Facebooku přes otázky soukromí. Server Quartz jej citoval v tom smyslu, že těsně po volbách spustily některé masivně sledované facebookové a twitterové profily dezinformační kampaň. Trump volby už vyhrál a Biden a jeho spřátelená média se jen snaží volby ukráááást!, zněla převažující argumentační linie.
Jak to, že to cenzorům uniklo? Jak prosté, milý Watsone: dotyčné profily byly vedeny ve španělštině. Zatímco v anglofonním prostředí moderátoři podobné věci mazali, až se od jejich e-gumy prášilo, na španělštinu pozapomněli, říká Ghosh. V dalších jazycích to patrně nebylo o nic lepší, ale další jazyky také nemají ve Spojených státech desítky milionů rodilých mluvčích, takže to nikoho tolik nepálí.
Podle Ghoshe je na vině fakt, že špičky Facebooku jsou obvykle primárně anglofonní, stejně jako systémy umělé inteligence, jež pomáhají krmit algoritmy rozebírající a vyhodnocující obsah toho, co kdo na Facebook píše. „V ostatních jazycích včetně španělštiny jsou příslušné mechanismy Facebooku podstatně méně sofistikované a výkonné než v angličtině,“ napsal Ghosh novinářům.
Reportérka serveru Politico Sabrina Rodriguezová již před časem upozorňovala na záplavu dezinformací ve španělštině na Hispánci osídleném jihu Floridy. V jejich šíření se podle její zkušenosti nejvíce činily právě Facebook a jeho vzkazová odnož WhatsApp, YouTube a v menší míře Twitter.
Citliví na socialismus
Cílení dezinformační kampaně na hispánské komunity by mohlo vysvětlit překvapivě výrazný floridský úspěch Donalda Trumpa, v jehož prospěch hlasovali především Hispánci daleko častěji, než se očekávalo. V tamním hispánském společenství převládají emigranti z Kuby, ale také z Venezuely a Nikaraguy, kteří jsou z definice alergičtí na cokoli, co zavání slovem socialismus. Pokud do takové komunity vypustíte (dez)informaci, že Joe Biden je kryptokomunista, máte coby manipulátor velkou šanci, že vás vaše cílová skupina bude brát vážně. Taková šance je podle Ghoshe podstatně vyšší, než když s týmž nesmyslem vyrukujete ve společenství, které reakci na zmíněný termín neprožívá tak dramaticky.
Je to podobné, jako kdybyste do okruhu matek, jimž nedávno zemřel potomek, vypustili zprávu o tom, že kandidát XY jí syrové malé děti. Reakce bude emotivnější než jinde, ačkoli syrové malé děti jsou jako doplněk stravy nepřijatelné po celých Spojených státech.
Když Rodriguezová na řečený trabl upozornila, Sněmovna reprezentantů pověřila FBI, aby se tím zabývala. Federálové se však rozhodli nechat regulaci na samotných provozovatelích sociálních sítí. Na dotazy novinářů z New York Times a Quartzu, kteří se španělským dezinformačním problémem zabývali, však jedinou odpověď dodal Twitter. Jeho mluvčí prohlásil, že „na tom pracuje tým specialistů“. Facebook a YouTube (jehož vlastníkem je Google/Alphabet) mlčely.
