Proč jen u potravin? Lidé by měli znát složení i u kosmetiky, říká Jobava ze startupu Wewell

Velké množství Čechů si hlídá, co vlastně jí. Kontroluje, kolik má daná potravina kalorií, jak moc je tučná nebo kolik je v ní cukru. V případě kosmetiky tomu tak ale není – už jen proto, že obvykle nemá člověk bez chemického vzdělání šanci vyčíst, jaké látky jsou obsaženy v jeho šamponu nebo nějakém krému. Gurami Jobava, Gruzínec žijící v Česku, se to proto rozhodl změnit. 

„Vymysleli jsme nástroj, který dává uživatelům jakési speciální brýle. A těmi můžou v naší mobilní aplikaci ihned zjistit složení kosmetického produktu, který si chtějí koupit. Dáváme jim přesnou představu o jeho složení, toxicitě, vlivu na životní prostředí – a také o tom, zda je pro ně daný výrobek vhodný či nikoliv,“ říká šéf startupu Wewell v rozhovoru pro Hrot. 

Jak se vám jako cizinci podniká v Česku?

To je dobrá otázka. Druhý spoluzakladatel Wewellu Vladimír Pečený je Čech, takže díky němu je pro mě podnikání v cizí zemi určitě jednodušší, než kdybych na to byl úplně sám. Myslím si ale, že když má člověk dobrý tým, právní experty a finanční poradce, tak se mu v Česku podniká relativně snadno. Přijala mě navíc i česká a slovenská startupová komunita. Ostatně dva z našich investorů – venture kapitálové fondy Crowdberry Investment Management a Zero Gravity Capital – jsou právě ze Slovenska.

Hledám lidi hladové po úspěchu. Západ rezignoval, investujeme hlavně na Východě, říká Vojta Roček

Známý investor z Presto Ventures se snaží, aby lidé nebrali působení ve startupu jen jako klasický džob. „Měli by to vnímat jako investici nejen do svého života, ale i do firmy, která jim to jednou obrovským způsobem vrátí,“ říká v rozhovoru.

Známý investor z Presto Ventures se snaží, aby lidé nebrali působení ve startupu jen jako klasický džob. „Měli by to vnímat jako investici nejen do svého života, ale i do firmy, která jim to jednou obrovským způsobem vrátí,“ říká v rozhovoru.

V čem tu z byznysového pohledu vidíte odlišnosti oproti Gruzii?

Vybudovat startup a získat pak investici je rozhodně jednodušší v Evropské unii. Musím ale říci, že gruzínská vláda teď dělá všechno pro to, aby tamním startupům pomáhala. Třeba tím, že jim poskytuje granty, a to bez toho, aby do nich podílově vstupovala – peníze jim dává za nápad, odhodlání a budoucí příslib, že jejich startup bude někdy v budoucnu úspěšný. Také spolupracuje s některými velkými akcelerátory. Ale určitě to v Gruzii není tak skvělé jako v EU – a zvlášť ne tolik jako v Česku.

Nedávno jsem dělal rozhovor s Vojtou Ročkem z Presto Ventures. Říkal mi, že se jeho fond ohlíží hlavně na Východ, a zmínil rovnou i Gruzii. 

Ano, máme tam spoustu dobrých startupů a talentovaných lidí. Jsem vždy moc šťastný, když se dívám na tamní startupovou scénu. Snažím se jí proto pomáhat také, například tím, že ji propojuji s českými a evropskými investory. 

Jaký je přístup Čechů k osobní péči? Myslíte si, že začínají víc řešit, jaké látky jsou obsaženy v kosmetice, kterou používají?

Řekl bych, že všechno změnil covid. Během pandemie lidé začali více řešit nejen to, co jedí, ale také to, co si dávají na pleť. Přece jen je kůže největším lidským orgánem. Takže to, co chceme dělat, je vzdělávat lidi. I proto se nám podařilo získat stovky tisíc uživatelů. To ukazuje na to, že Češi mají zájem řešit kvalitu kosmetiky, kterou si kupují. Dřív nebo později se to stane úplný standardem – a my jsme rádi, že můžeme být v tomto ohledu průkopníky.

Pozor si musí dávat hlavně děti nebo těhotné ženy

Takže takhle se zrodila myšlenka nastartovat Wewell?

S Vladimírem máme oba partnerky. Viděli jsme u nich, že některá kosmetika nepůsobí tak, jak by měla. Často si třeba říkaly, že pro ně ten výrobek není vhodný a že na něj mohou být alergické. A tak daný produkt vyhodily a hledaly alternativu. Druhý spoluzakladatel Wewellu má navíc děti. A u nich musí být člověk ještě opatrnější, protože bývají mnohem citlivější. To stejné platí i u těhotných nebo kojících žen. Problém ale byl, že žádný nástroj, který by člověku usnadňoval výběr kosmetiky, tehdy neexistoval.

Řekli jsme si, že bychom chtěli, aby byl kosmetický průmysl transparentní jako ten potravinářský. U jídla a nápojů výrobci uvádějí na zadní straně produktu veškeré jejich výživové údaje – bílkoviny, sacharidy, tuky a tak dále. V případě kosmetiky ale člověk, který nemá chemické vzdělání, nemůže rozumět všem těm latinským názvům u složení jednotlivých výrobků. A pokud ho to zajímá, musí si googlit každý název zvlášť. Až pak třeba zjistí, že mu ten produkt může nějak ublížit. Trvá hrozně dlouho, než najde ten, který je pro něj ideální. 

Legislativa ohledně kosmetického průmyslu není v EU ideální. Například pojem bio není u kosmetiky přesně definován, takže výrobci můžou jako bio označovat v podstatě cokoliv. Proto jsme vymysleli nástroj, který dává uživatelům jakési speciální brýle. A těmi můžou v naší mobilní aplikaci ihned zjistit složení kosmetického produktu, který si chtějí koupit. Dáváme jim přesnou představu o jeho složení, toxicitě, vlivu na životní prostředí – a také o tom, zda je pro ně daný výrobek vhodný či nikoliv.

Raketový Lakmoos klonuje respondenty. Valíme dopředu, říká startupistka a akademička Zahradníčková

„Raketa“, kterou hledá každý venture kapitálový investor. Brněnský Lakmoos vytvořil 10 milionů digitálních Čechů, kteří odpoví na každý průzkum a nikdy se nenaštvou. Startup už získal dvě investice a chce dál růst. „Máme snad nějakou jinou možnost?“ říká jeho zakladatelka Kamila Zahradníčková.

„Raketa“, kterou hledá každý venture kapitálový investor. Brněnský Lakmoos vytvořil 10 milionů digitálních Čechů, kteří odpoví na každý průzkum a nikdy se nenaštvou. Startup už získal dvě investice a chce dál růst. „Máme snad nějakou jinou možnost?“ říká jeho zakladatelka Kamila Zahradníčková.

Jaké škodlivé látky se u kosmetických produktů objevují nejčastěji?

Jde především o fototoxické látky, které způsobují alergickou reakci na kůži, jsou-li vystaveny slunečnímu záření. U takových výrobků by mělo být jasně uvedeno, že člověk musí zároveň použít i opalovací krém, což ale není pravidlem.

Máte v týmu i vědce a chemiky?

Ano, máme na full-time kosmetoložku, spolupracujeme také s dermatologem. Rovněž bych rád podotkl, že jsme manuálně vytvořili databázi 30 tisíc různých látek, které se do kosmetických výrobků přidávají. Provedli jsme výzkum, který je založen na vědeckých poznatcích, nic není generováno umělou inteligencí. Tu nicméně používáme například v různých doporučeních uživatelům. 

Chcete umělou inteligenci zapojit nějak víc?

Brzy, už za pár týdnů, spustíme novou funkci – uživatelé budou moci naskenovat nějaký výrobek a tím ho přidat do naší databáze, pokud tam ještě není. My pak pomocí počítačového vidění rozpoznáme všechny látky, které v něm jsou obsaženy. Dále chceme využít generativní AI a vytvořit díky ní asistenta. Ten zvládne konverzovat s uživatelem a bude schopný mu doporučovat produkty, které jsou pro něj nejvhodnější. Tuto funkci bychom rádi představili ke konci roku nebo začátkem toho příštího.

Měli jste už nějaké problémy s výrobci kosmetiky kvůli tomu, že jste poukázali na škodlivé látky obsažené v jejich produktech?

To je skvělá otázka. Nás nezajímá produkt ani značka, která za ním stojí. Jde nám výhradně o složení kosmetiky. Každému měříme stejným metrem a nejsme závislí na žádných výrobcích. Každopádně jsme zatím problémy s nimi neměli, protože co může v nějakém produktu uškodit mně, nemusí uškodit vám. My zákazníkům jenom poskytujeme informace – a je pak na nich, jestli si výrobek nakonec koupí. 

Konkurenci v e-commerce příliš neřešíme

Takže vaše aplikace skenuje kosmetiku. Umí ještě něco?

Původně to skutečně byla jednoduchá aplikace, která naskenovala čárový kód a poskytla uživateli obecné informace o daném produktu. Pak jsme si ale řekli, že by mohl existovat ještě lepší způsob, jak lidem pomáhat. Tak jsme vytvořili personalizované pleťové profily, které vycházejí z dotazníku navrženého dermatology a kosmetickými chemiky. Uživateli položíme 40 až 45 otázek týkajících se pokožky jeho hlavy, obličeje a těla. Díky tomu zjistíme typ pleti a její vlastnosti – tedy jestli je pleť suchá, má sklony k akné, ekzémům nebo třeba růžovce a tak podobně. Takže když člověk naskenuje nějaký kosmetický produkt, můžeme mu přesně poradit, zda je pro něj vhodný, či nikoliv.

Do budoucna bychom rádi přidali ještě jednu vrstvu – poradnu pro rutinní postupy týkající se pleti. Napíšu do aplikace: „Hele, chtěl bych si koupit nějaké produkty pro ranní péči o pleť.“ Systém poradí nejen aktivitu, co bych měl udělat, ale zároveň také nabídne ideální výrobky, které se hodí k mému pleťovému profilu. Ty si pak půjde ihned koupit na našem tržišti.

Tuhle hru chci vyhrát. Druhé místo mi nestačí, pracuju 12 hodin denně, říká Hlavenka ze startupu Elonga

Longevity? To zatím v Česku téma není. „Široká veřejnost podle mě dnes ještě neví, že může změnou životního stylu, zejména pohybem, o několik let prodloužit svůj život ve zdraví,“ tvrdí Vojtěch Hlavenka, spoluzakladatel startupu Elonga.

Longevity? To zatím v Česku téma není. „Široká veřejnost podle mě dnes ještě neví, že může změnou životního stylu, zejména pohybem, o několik let prodloužit svůj život ve zdraví,“ tvrdí Vojtěch Hlavenka, spoluzakladatel startupu Elonga.

Přemýšleli jste o monetizaci vašeho produktu?

Tou je právě náš nový marketplace. Chceme, aby aplikace zůstala pro uživatele zdarma, naopak účtovat hodláme firmám. Pokud bychom zpoplatnili aplikaci, nedosáhneme našeho cíle – že mají lidé vědět, jaké látky na sebe v souvislosti s kosmetikou nanášejí. A že naše služba bude v budoucnu naprostým standardem.

Máte nějakou konkurenci?

V tom, co děláme, jsme zcela jedineční. V jiných zemích samozřejmě existují podobné skenery na látky v kosmetice, případně e-shopy s kosmetikou, ale nikdo nemá takovouto kombinaci analýzy, personalizace a tržiště v jednom prostoru. Každopádně konkurenci v e-commerce příliš neřešíme, klidně jí poskytneme naše API (rozhraní pro programování aplikací – pozn. red.) pro zobrazení ingrediencí a vhodnosti pro danou pleť. Prostě chceme, aby došlo k edukaci lidí ohledně kosmetického průmyslu. 

Kolik už máte zákazníků?

V Česku už máme registrovaných 300 tisíc uživatelů, v prvních dvou měsících tohoto roku jich přibylo 50 tisíc. Asi 85 procent z nich jsou ženy, ovšem roste zájem i ze strany mužů.

Kde všude působíte?

Kromě Česka i na Slovensku, v Německu, Rakousku a Polsku. V zahraničí ale funguje jen skenovací aplikace a personalizovaný účet, tržiště ještě ne. To zatím testujeme pouze v Česku.

Češi investují obří částky, když jde o nemovitosti. Spořák nevydělává, říká Pock z Investownu

Podle Alana Pocka, jednoho ze zakladatelů platformy Investown, stavební spoření nevydělává. „Z toho si lze možná někdy koupit pračku nebo udělat drobnou rekonstrukci, ale větší byt nebo lepší důchod si za to opravdu nepořídíte,“ říká v rozhovoru.

Podle Alana Pocka, jednoho ze zakladatelů platformy Investown, stavební spoření nevydělává. „Z toho si lze možná někdy koupit pračku nebo udělat drobnou rekonstrukci, ale větší byt nebo lepší důchod si za to opravdu nepořídíte,“ říká v rozhovoru.

A kdy chcete vaše tržiště rozjet i v dalších zemích?

Snad do konce léta bychom ho rádi spustili i na Slovensku, ještě letos v Polsku, během příštího roku pak v Německu a Rakousku. 

Tržiště tedy zatím testujete. Jak jste s ním spokojeni?

Velmi. Uživatelé často našli v databázi nějaký produkt, chtěli si ho hned koupit, ale nešlo to. To bylo pro nás hlavní motivací k jeho spuštění. Teď už spolupracujeme se 40 prodejci – a díky tomu naši uživatelé nemusejí odcházet z aplikace, když si chtějí koupit kosmetiku.

Kolik produktů si u vás jde koupit?

Teď máme na tržišti 20 tisíc produktů, které si člověk může koupit. Testujeme naše hranice, na jaké konečné číslo vůbec můžeme dosáhnout, nicméně stále nabíráme nové partnery. 

Jak spolupráce s partnery vypadá?

Tento obchodní model je založený na tom, že si bereme malou provizi za každou uskutečněnou transakci.

A co investice?

Už jsme raisovali dvě kola: pre-seed v roce 2022, seed loni v prosinci. Další kolo plánujeme otevřít pravděpodobně koncem letošního léta, nejspíš v srpnu.

V Česku katastrofu bydlení nevidím. Teď jde Bezrealitky dobýt Německo, říká šéf EHS Meyer

V Německu žije asi půlka obyvatelstva v nájmu. „A přijde jim to normální. Tady naopak převládá často přemrštěná představa, že pokud si člověk nezvládne koupit vlastní byt, vlastně v životě ničeho nedosáhl,“ říká v rozhovoru šéf realitní skupiny EHS Hendrik Meyer.

V Německu žije asi půlka obyvatelstva v nájmu. „A přijde jim to normální. Tady naopak převládá často přemrštěná představa, že pokud si člověk nezvládne koupit vlastní byt, vlastně v životě ničeho nedosáhl,“ říká v rozhovoru šéf realitní skupiny EHS Hendrik Meyer.