Extrémní únava, dušnost, poruchy spánku nebo bolesti hlavy či kloubů. Část pacientů, kteří prodělali těžkou formu nemoci covid-19, stále čelí zdravotním potížím. Vyplývá to ze studie Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Je to jeden z důkazů, že ačkoli se život v Česku po „nekonečné“ pandemii zdánlivě vrátil do původních kolejí, v některých ohledech se země z koronaviru a následných krizí dodnes neoklepala.

V případě postcovidových zdravotních potíží je dobrou zprávou alespoň to, že se objevují u méně pacientů, než lékaři původně očekávali. „Na počátku koronavirové pandemie jsme se obávali toho, že se riziko vzniku postcovidových problémů může týkat každého druhého pacienta, který byl hospitalizován s těžkým covidem. To se nám ale po více než dvouletém sledování nemocných naštěstí nepotvrdilo,“ uvedl Vladimír Koblížek, přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové.

Ze studie vyplývá, že se obtíže týkají sedmi procent pacientů, kteří přežili akutní covid-19. S vysokým rizikem postcovidového syndromu byly spojené především první varianty viru na počátku pandemie. Méně pacientů mělo obtíže po nákaze variantou omikron. Podle Koblížka to souvisí s tím, že covid-19 prodělala už více než polovina české populace, a tak se z něj stala relativně běžná nemoc. „Velká část osob v Česku je navíc naočkovaná, někteří lidé i více dávkami,“ připomněl Koblížek, který je také vědeckým sekretářem České pneumologické a ftizeologické společnosti.

Studie, která byla koncem září představena na kongresu České a Slovenské pneumologické a ftizeologické společnosti v Brně, se prováděla v královéhradecké nemocnici od března 2020 do června 2022. Všem pacientům s covidem po jejich první hospitalizaci nemocnice nabídla možnost obrátit se v případě problémů na tamní postcovidové centrum.

„Z 3880 oslovených navštívilo naši ambulanci 267 osob, tedy méně než deset procent z těch, kteří akutní covid přežili,“ řekl Vladimír Koblížek. Více než polovina nemocných kontaktovala hradecké centrum kvůli respiračním problémům, které často doprovázela i velká únava. Pětinu pacientů trápily těžké poruchy spánku či bolesti hlavy a mezi časté obtíže patřily také změny na kůži, ztráta čichu a chuti nebo postižení srdce.

Šrámy na duši

Výrazně horší šrámy ovšem pandemie zanechala na lidských duších. Klinický psycholog a psychoterapeut Daniel Krejcar uvedl, že mezi nejohroženější skupiny patří děti a mladí lidé, kteří si podle něho nesou do života těžké zážitky z doby koronaviru. „I proto doteď chodí do ordinací středoškoláci a vysokoškoláci s psychickými potížemi, ačkoli covid-19 je už dávno pryč. Stále dobíhá to, co se spustilo právě za pandemie ve větší míře než v ‚normálních‘ časech. Pocity ztracenosti, nepatřičnosti, strachu z kolektivu, zbytečnosti jsou u lidí mezi patnácti a dvaceti lety v nevídaně vysokém procentu. Něco takového tady před deseti lety rozhodně nebylo. Covid-19 vzal mnohým lidem dětství, bezstarostnost, kterou jsme si my starší při přechodu mezi dospělé často užívali. Myslím, že z psychologického hlediska je to skupina lidí, kteří koronavirovou pandemii skutečně nejvíce odnesli,“ uvedl Krejcar v nedávném rozhovoru pro týdeník Hrot.

Jeho názor ostatně potvrdil Národní monitoring duševního zdraví žáků základních škol. Výsledky projektu, který nemá ve střední a východní Evropě obdoby, jsou totiž alarmující: čtyřicet procent dívek a chlapců vykazuje známky střední až těžké deprese a třicet procent úzkosti. Podle odborníků se na těchto hodnotách podepsala vedle jiných vlivů právě také pandemie covidu-19.

„Z průzkumu vyplývá, že více než padesát procent žáků devátých tříd projevuje známky zhoršeného well-beingu (stav životní pohody, pozn. red.). Ten je zásadní, neboť odráží kvalitu života, kterou v současné chvíli subjektivně prožíváme, a do určité míry nám pomáhá zvládat zátěžové situace, které život přináší. Náhlé náročné situace, stres, potíže v práci, ve škole, v partnerském vztahu nebo ztráta blízké osoby mohou narušovat naše duševní zdraví,“ uvedl koordinátor a analytik monitoringu Matěj Kučera z Národního ústavu duševního zdraví.

Tomáš Novák, týdeník Hrot

Dodal, že v průměrné třídě o dvaceti žácích jich šest vykazuje příznaky úzkosti a osm středně těžké až těžké deprese, dalších pět zase příznaky deprese mírné. Více jsou přitom zasaženy dívky, kterých oproti chlapcům trpí depresivními i úzkostnými stavy více než dvojnásobek.

„Většina duševních onemocnění vzniká v dětství a adolescenci, které tak představují nejen období zvýšeného rizika, ale především období, které je enormně důležité pro systematickou, cílenou a na evidenci založenou prevenci a včasnou intervenci. Při chronickém nedostatku dětských psychologů a psychiatrů, který není možné ani při nejlepší vůli a vysokých investicích vyřešit v horizontu několika let, se musíme zaměřit právě na preventivní složku systému péče o duševní zdraví,“ uvedl Petr Winkler, ředitel Národního ústavu duševního zdraví.

Nejde přitom jen o děti a dospívající. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví zjistili také to, že v souvislosti s pandemií covidu-19 a s ní spjatými restriktivními opatřeními vzrostl výskyt duševních onemocnění u dospělé populace téměř na třicet procent. V reakci na tuto situaci vznikl web Opatruj.se, jehož cílem je pomoci veřejnosti efektivně pečovat o své duševní zdraví a posilovat svoji psychickou odolnost.

A je tu ještě jeden problém, na němž se rovněž podepsal koronavirus. Podle průzkumu Všeobecné fakultní nemocnice pociťuje syndrom vyhoření pětina Čechů, vážné příznaky má nejvíce lidí za posledních devět let. Vedle covidu-19 je podle odborníků za nárůstem také válka na Ukrajině nebo finanční potíže. Neřešený problém přitom může spustit další zdravotní komplikace. „V první fázi člověk pociťuje silnou únavu, na kterou nestačí běžný odpočinek. Může prožít pohodový víkend i hezkou dovolenou, ale necítí se po nich odpočatý,“ citovalo Aktuálně.cz klinického psychologa Radka Ptáčka, vedoucího výzkumného týmu lékařů, který výskyt syndromu v Česku mapuje.

Méně piva, turistů i aut

Z koronavirové pandemie se dosud nevzpamatovaly ani některé hospodářské obory, zvlášť když na ně následně dolehla také ruská invaze na Ukrajinu a s ní spojená energetická krize a inflace. Například Český svaz pivovarů a sladoven zveřejnil, že od ledna do srpna se v Česku vypilo o čtyři procenta točeného piva méně než ve stejném období loni – a přičítá to právě i zhoršené ekonomické situaci domácností. Ačkoli se prodává více levnějšího lahvového piva, celkové prodeje stále nedosáhly předcovidových hodnot. Oproti roku 2019 jsou o pět procent nižší, v případě čepovaného piva je to ovšem téměř o sedmnáct procent méně.

„Očekávání růstu pivovarského sektoru po pandemii se stále nenaplnila,“ uvedl Tomáš Slunečko, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. Pokračuje tak podle něj trend předchozích tří let, kdy se konzumenti nejprve kvůli pandemii, poté v důsledku vysoké inflace a zhoršující se ekonomické situace začali přesouvat z hospod do bytů a garáží. Toto dopadá zejména na provozovatele menších vesnických hospod, z nichž desetina zvažuje ukončení provozu a dalších pět procent už je rozhodnuto, že po zvýšení DPH od Nového roku skončí.

Na předcovidová čísla se stále nevrátilo ani Letiště Václava Havla. Poslední předpandemický rok 2019 byl pro pražské letiště rekordní, odbavilo 17,8 milionu cestujících. Pak ale nastal strmý pád kvůli covidovým restrikcím. V roce 2020 odbavilo necelých 3,7 milionu cestujících, v následujícím roce to bylo 4,4 milionu pasažérů a loni už 10,7 milionu.

Tomáš Novák, týdeník Hrot

„Letiště Praha meziročně více než zdvojnásobilo počet odbavených pasažérů a provozní zisk zvýšilo o dvě miliardy korun. Navzdory menšímu počtu zaměstnanců, než by byl optimální stav, se tak odrazilo od covidového dna a očekávám, že letos bude pokračovat v postupném návratu k dřívější vytíženosti a ziskům umožňujícím pokračovat v plánovaných investicích,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura.

V roce 2021 skončila společnost Letiště Praha v téměř miliardové ztrátě – právě kvůli covidu-19. Hospodářské výsledky jsou podle předsedy představenstva Jiřího Pose výborné i s ohledem na to, že Česká republika společně s Finskem, Británií a Irskem byla kvůli koronavirové pandemii zasažena nejvíce. Letos očekává vedení ruzyňského letiště další nárůst cestujících na necelých třináct milionů, což je stále zhruba pět milionů pod posledním předcovidovým rokem.

To, že Letiště Václava Havla odbavilo o několik milionů cestujících méně, se odráží také na počtu zahraničních turistů v českých městech. Ačkoli návštěvníků z ciziny přibývá, stále jich není tolik jako před pandemií. Dokládají to aktuální data, která zveřejnila Česká centrála cestovního ruchu. V tuzemských hotelích se v srpnu ubytovalo více než 1,6 milionu turistů, jenže zatímco českých cestovatelů dorazilo o 23 procent více než před covidem-19, cizinců bylo o jedenáct procent méně. Zahraniční návštěvníci jsou důležití, protože utrácejí výrazně více než Češi – například v restauracích. Zatímco průměrná denní útrata domácího turisty byla v letošním druhém čtvrtletí 812 korun, u cizince to bylo více než třikrát více – v průměru 2523 korun.

Ani prodeje nových aut se zatím nevrátily na předcovidovou úroveň, i když křivka míří vzhůru. Za první tři čtvrtletí se prodalo 167 564 vozidel, což je meziroční nárůst o 16,5 procenta. Za celý rok by se tak v tuzemsku mohlo prodat až 225 tisíc nových aut. Jenže v roce 2019 úřady zaregistrovaly o 25 tisíc vozidel více – celkem 249 915, a to se odbyt meziročně o 4,4 procenta propadl. Pozici domácí jedničky si stále udržuje Škoda Auto, která za devět měsíců letošního roku prodala téměř 59 tisíc vozů a měla podíl na trhu přesahující 35 procent.

Více mrtvých

Koronavirová pandemie se výrazně podepsala také na počtu zesnulých. V roce 2021 zemřelo v Česku historicky nejvíce – 139 891 – lidí, přičemž hlavním příčinou byl právě covid-19. Loni zemřelo téměř o dvacet tisíc osob méně. S koncem epidemie se také na přední příčky vrátily tradiční příčiny úmrtí z předcovidového období: ischemické chronické chorobě srdeční loni podlehlo 13,7 procenta lidí, srdečnímu selhání 6,1 procenta a na cévní nemoci mozku zemřelo 5,7 procenta osob. Covid na čtvrtém místě souvisel s úmrtím pěti procent loni zemřelých.

Pavel Baroch

„U mužů hrál loni covid-19 stále významnou roli, protože se stal po chronické ischemické chorobě srdeční druhou nejčastější příčinou jejich smrti. V jeho důsledku zemřelo téměř 3,3 tisíce mužů, oproti tomu u žen byl až šestou nejčetnější příčinou s necelými 2,8 tisíce úmrtí,“ vysvětlila Magdaléna Baštecká z oddělení demografické statistiky Českého statistického úřadu. I přes výrazný meziroční úbytek byl ale loňský počet zemřelých ve srovnání s průměrem z let 2015 až 2019, tedy před vypuknutím covidové epidemie, o osm procent vyšší.

Na koronavirus se ale stále umírá, byť už to samozřejmě nejsou desítky lidí denně jako v nejhorších fázích pandemie. Na konci října bylo podle údajů ministerstva zdravotnictví hospitalizováno 363 pa­cientů, přičemž osmadvacet z nich leželo na jednotce intenzivní péče.