Probuzení a podivná válka

Je to už víc než týden, co je ruská invaze na Ukrajinu hlavním společenským tématem, které zaměstnává nejen novináře a bezpečnostní experty, ale v podstatě celou českou i světovou veřejnost. A není se čemu divit. V situaci, kdy rakety dopadají na budovy ukrajinského města Ivano-Frankivsk, které se nachází vzdušnou čarou jen 160 kilometrů od nejvýchodnější slovenské obce Nová Sedlica, se lze jen těžko tvářit, že se nás tato válka netýká. Osobní rozměr celé situace navíc pro Čechy umocňuje skutečnost, že ukrajinští občané žijící v Česku tvoří společně s českými občany ukrajinského původu největší národnostní menšinu u nás (více než 200 tisíc).

Většina z nás tedy dopady této společenské tragédie pociťuje takřka na vlastní kůži. Jednak nám z životů ze dne na den mizí ukrajinští občané, které jsme byli zvyklí potkávat a kteří nyní hromadně odjíždějí do své vlasti postavit se agresorovi. A také z těch dalších, kteří zůstali, cítíme úzkost a obavy o jejich příbuzné, kteří se nacházejí v ostřelovaných městech.

Možná i tento faktor, společně se zprávami o houževnatě se proti přesile bránících Ukrajincích, stojí za nebývalou vlnou solidarity, jež se projevila rekordními příspěvky na humanitární pomoc pro Ukrajince, a to jak ze strany vlády, tak od běžných občanů. Češi se skládají na výzbroj pro Ukrajinu a jsou ochotni pomáhat jako dobrovolníci na místech, kde je to třeba.