Na obzoru jsou vidět paneláky Jižního Města, v chladném únorovém vzduchu cítíte zplodiny lokálních topenišť a zdálky je slyšet hučení z D1. Díky Milíčovskému lesu však mají místní obyvatelé přírodu prakticky před domem, pejskaři procházející se meandry potoka Botiče automaticky zdraví i neznámé kolemjdoucí a zpěv ptáků snadno přehluší i tu dálnici.

Jde o atraktivní místo k životu, které jistě láká developery a stavět se zde ještě bude. Z jižní strany však Křeslice ohraničuje neproniknutelná bariéra. Ještě před dálnicí tudy vede trasa vedení velmi vysokého napětí V415/495. Stožáry přenosové soustavy tam stojí od roku 1985 a svou výškou jen mírně převyšují zástavbu či lesní porost. Právě obava z výšky sloupů však vytrhla místní z klidu.

Provozovatel přenosové soustavy ČEPS totiž plánuje využít nutné obměny letitých stožárů a spolu s Pražskou energetikou (PRE) přeměnit trasu na – v Česku poměrně unikátní – sdružené vedení. To spočívá v tom, že na jedněch stožárech nemají vést jen dráty přenosovky o napětí 400 kilovoltů, ale i distribuce se 110 kilovolty. Pro lepší představu se energetická síť obvykle srovnává se sítí silniční. Je to tedy, jako by dálnice vedla současně s okreskou. Nové vedení má být navíc zdvojené, tedy dvakrát 400 kilovoltů a dvakrát 110 kilovoltů.

ČEPS a PRE tak reagují na očekávaný růst spotřeby v souvislosti s elektrifikací vytápění a rozvojem elektromobility. „V rámci elektromobility a zvyšování spotřeby se zvyšují nároky na přenosovou soustavu a přenos elektrické energie. Zároveň potřebuje distributor připojit nová místa pro rozrůstající se Prahu,“ vysvětluje Zdeněk Hruška, ředitel sekce Rozvoj a technická koncepce přenosové soustavy ČEPS.

Sdružené vedení funguje na některých stožárech ve správě ČEPS, které nesou vedení jak o napětí 400 kilovoltů, tak 220 kilovoltů. Spolu s distribucí EG.D a jejím 110 kV napětím se správce soustavy dělí o stožáry na koridoru v jižních Čechách. V tomto případě však dráty nejsou zdvojené. V Křeslicích tak má vlastně jít o premiéru.

Nové vedení bude mít celkem 44 kilometrů. Sdružených s vedením 110 kilovoltů bude však jen sedm kilometrů. Povede z rozvodny Chodov k Újezdu, kde se vychýlí ze současné trasy do těsné blízkosti Milíčovského lesa, dále přes Botič a kolem Křeslic, za kterými se distribuce a přenosovka opět rozdělí a půjdou si svou vlastní cestou. ­Podle Hrušky se bude jednat zhruba o miliardovou investici. A nebude poslední, v přípravné fázi jsou další dvě sdružená vedení. Jedno chystá ČEPS spolu s ČEZ Distribucí od vznikající rozvodny Praha Sever v Čimicích, další ve spolupráci s EG.D na Vysočině.

Navýšení kapacity a spojení s distribucí si však vyžádají vyšší stožáry, než je u už tak dost vysokých sloupů přenosové soustavy obvyklé. V průměru mají mít 55,5 metru, nejvyšší stožár bude dokonce více než sedmdesátimetrový.

Odhodlaný právník

Obyvatelé Křeslic se proto obávají nepřiměřeného dopadu na ráz krajiny, hluku i znehodnocení nemovitostí. Modernizace spojená s navýšením kapacity se plánuje už několik let a nedávno ČEPS podal žádost o stavební povolení. Schvalovací proces tak směřuje do finální fáze a výtky obyvatel přicházejí poměrně pozdě. V Křeslicích však ČEPS narazil na odhodlaného protivníka.

Rudolf Mládek je bývalým ředitelem pražského dopravního podniku i Českých drah. Disponuje dobrými konexemi a coby právník se výborně orientuje v územním a stavebním řízení, kde dokáže odhalit slabinu a zaútočit. Jak vysvětluje v kavárně v nákupním centru u D1 poblíž Křeslic, o navýšení stožárů se dozvěděl v zásadě náhodou od souseda, jehož známý pracuje v energetice a při nezávazném hovoru mezi přáteli projekt zmínil.

Mládek v posledních letech stál v čele Asociace pro veřejnou dopravu, jejímž cílem bylo vrátit do města trolejbusy. To se podařilo a asociace pozbyla smyslu. Přetransformoval ji proto na Spolek za ochranu Křeslic, který má v současnosti 55 členů a jeho cílem je zabránit výstavbě obřích stožárů. Aktuálně usiluje o to, aby ho stavební úřad ministerstva průmyslu, do jehož kompetence přenosová soustava spadá, uznal za účastníka řízení.

„Máme důvodné podezření, že EIA neproběhla v souladu se zákonem. Nikdo neposoudil dopady na krajinný ráz,“ říká Mládek. Podle něj nebyla řádně provedena ani hluková studie, členové spolku se obávají především šíření nízkofrekvenčních zvuků, takzvaných Strouhalových třecích tónů, které vyvolávají závratě a bolesti hlavy.

To Hruška popírá. „Vliv na krajinný ráz je součástí dokumentace vlivů na životní prostředí. Výstupem je, že nedojde k překročení limitů, které jsou předpokládány závaznými předpisy, ať už je to nařízení vlády, nebo vyhláška,“ říká Hruška s tím, že součástí EIA je i hluková studie. Dodává, že v blízkosti Křeslic by se výška stožárů měla pohybovat od 48 do 54 metrů, sedmdesátimetrový stožár by měl být na trase jen jeden, a to přímo u rozvodny Chodov z důvodu křižování s jinou infrastrukturou.

Podél lesa místo pole

Spolek již aktivizoval i senátora Ladislava Kose, do jehož obvodu Křeslice a okolí spadají. Ten se chce ve věci angažovat. Kosovi vedle možných dopadů na Křeslice vadí i to, že nové vedení v jednom úseku odbočí ze současné trasy a až příliš se přiblíží k Milíčovskému lesu. „Jsem z Jižního Města a nejbližší rekreační zázemí je Milíčovský les. Sloupy byly umístěny těsně k Milíčovskému lesu a čtyři z nich mají být s ním v těsném dotyku,“ říká Kos.

Současná trasa vede napříč polem poměrně daleko od lesa. Zasahuje však na pozemky spadající pod městskou část Újezd, kde se počítá s obytnou výstavbou. Vlastní je společnost Navetina vlivného pražského developera Miloše Červenky. Ten se v minulosti dostal do širšího povědomí ve spojitosti se zavražděným Františkem Mrázkem. V okamžiku smrti měl Mrázek u sebe půl milionu korun právě od Červenky. Podnikatel v této souvislosti skončil i ve vazbě, veškerých podezření však byl zproštěn.

Senátor Kos nicméně dodává, že plocha je již v územním plánu určená pro obytnou výstavbu, a zachovat vedení v původní trase tedy nebude možné. Jeho cílem, stejně jako snahou křeslického spolku, je tak alespoň přimět PRE k tomu, aby svou distribuci vedla kabely pod zemí. Stožáry, které by nesly jen vedení o napětí 400 kilovoltů, by tak nebylo nutné zvyšovat. „Stožáry ČEPS by mohly zůstat dál a PRE by si to mohla zakopat. Bylo by to řešení šetrnější a proporcionálnější,“ říká Mládek.

Z dokumentace předložené v rámci posouzení vlivu na životní prostředí vyplývá, že se o kabelovém vedení uvažovalo jako o jedné z teoretických možností. Nakonec však nebylo doporučeno. V případě přenosové soustavy jde o poměrně neobvyklé řešení, které se využívá například v sousedním Německu. Jedná se o nesmírně náročnou stavbu, která už nemá svým rozsahem daleko do stavby dálnice či metra. Oproti klasickému stožárovému vedení jsou náklady pěti- až šestinásobné a zásah do krajiny by byl mnohem výraznější. V konečném důsledku se tak v rámci EIA posuzovaly jen varianty sdruženého vedení a souběžného vedení přenosové soustavy a distribuce vedle sebe na různých stožárech.

V dokumentaci je ovšem zmíněna jen varianta kabelového vedení jak distribuční sítě, tak přenosové soustavy, nikoli možnost, že by vedení 400 kilovoltů zůstalo na stožárech a distribuce vedla pod zemí. I to by bylo nákladnější, ale na rozdíl od kabelizace přenosové soustavy nejde o neobvyklý způsob vedení distribuční sítě v zastavěném území.

„Možnost kabelizace vedení 110 kilovoltů v dané lokalitě je s ohledem na délku trasy a zásah do krajiny kopanou trasou mimo trasu venkovního vedení 400 kilovoltů řešením, které by nebylo šetrnější k veřejnému prostoru. Například odstraňování poruch by několikanásobně prodlužovalo čas bezproudí a vzhledem ke své délce by kabelové vedení vyžadovalo další technická opatření, instalaci dalších zařízení, která by měla vliv na krajinný ráz,“ obhajuje stožárovou variantu mluvčí PRE Petr Holubec.

Podobně jako u jakýchkoli jiných liniových staveb zde na sebe naráží zcela legitimní obavy obyvatel Křeslic o kvalitu bydlení a stejně legitimní zájem ČEPS a PRE zajistit Praze bezpečné zásobování elektřinou. Nezohlední-li výtky obyvatel Křeslic stavební úřad, bude muset celou věc nejspíš rozhodnout až soud. Rudolf Mládek je pevně odhodlán hájit zájmy členů spolku do poslední možné instance. Klidně až na evropské úrovni.

7 km

má mít sdružené vedení od rozvodny Chodov přes Újezd až za Křeslice.

55,5 m

má být průměrná výška stožárů, které neobvykle ponesou jak dráty o napětí 400 kV, tak i 110 kV.