Kreml: Sankce na Gazprombank jsou snahou bránit vývozu plynu z Ruska

Nové sankce vůči ruskému finančnímu ústavu Gazprombank, které ve čtvrtek oznámily Spojené státy, jsou snahou bránit vývozu plynu z Ruska. Oznámil to dnes Kreml, podle kterého ale Moskva nalezne řešení a se situací si poradí. Sankce brání ruské bance provádět jakékoliv nové transakce, které souvisejí s energiemi a které se dotýkají amerického finančního systému. Také jí zakazují obchodovat s Američany a zmrazují aktiva, která má banka ve Spojených státech, uvedla agentura Reuters.

Nové sankce vůči ruskému finančnímu ústavu Gazprombank, které ve čtvrtek oznámily Spojené státy, jsou snahou bránit vývozu plynu z Ruska. Oznámil to dnes Kreml, podle kterého ale Moskva nalezne řešení a se situací si poradí. Sankce brání ruské bance provádět jakékoliv nové transakce, které souvisejí s energiemi a které se dotýkají amerického finančního systému. Také jí zakazují obchodovat s Američany a zmrazují aktiva, která má banka ve Spojených státech, uvedla agentura Reuters.

Celý článek
0

Plynovod NordStream chce „za hubičku“ koupit americký investor, Trumpův štědrý sponzor

Jiní západní zájemci podle něj do aukce nepůjdou, protože vnímají věc jako vysoce citlivou.

Jiní západní zájemci podle něj do aukce nepůjdou, protože vnímají věc jako vysoce citlivou.

Celý článek
0

Zdravotnictví v propasti. „Už dochází čas. Řešením je privátní pojištění a zavření části nemocnic,“ říká respektovaný lékař Netuka

Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.

Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.

Celý článek
0

Příliš mnoho ministrů. V Česku už nejde dělat satiru

Rozdíly mezi oficiálními účty politiků na sociálních sítích a jejich parodiemi se stírají. Zoufalost vládní komunikace dosáhla vrcholu trapnosti.

Do jmenování nového ministra zdravotnictví Jana Blatného zbývaly ještě dva dny; vlastně ještě ani nebylo stoprocentně jisté. Přesto se už na sociálních sítích objevil profil, který zmátl řadu lidí včetně některých novinářů. Tvářil se jako oficiální komunikační „kanál“ nového šéfa zdravotnictví.

Nový „ministr“ napsal, že chce napravit nedostatky v komunikaci svých předchůdců, a zanedlouho přišly i první údajné návrhy nových vládních omezení. Například zákaz používání výtahů, prý semenišť nákazy, pro lidi mladší 65 let. Nebo vypínání pouličního osvětlení po deváté večer, aby lidé neporušovali noční zákaz vycházení.

Znělo to divně. Po zákazu zpěvu nebo jarních tanečcích kolem psích salonů ovšem lidé na Twitteru zcela vážně o nových opatřeních diskutovali, masově je sdíleli, nadávali na nového ministra a proklínali nesmyslnost celého boje proti pandemii. Diskuse nakonec utnulo až o dva dny později prohlášení ministerstva zdravotnictví, že všechny dosud veřejné profily (bylo jich, i když méně zdařilých, více) jsou falešné.

Naskočení na špek neznámého vtipálka se může zdát jako důkaz naivity a důvěřivosti. Stejné pochyby ale panovaly už při nástupu Blatného předchůdce Prymuly. Na Twitteru bylo snad více než deset účtů, které s větší či menší důmyslností předstíraly komunikaci plukovníka-epidemiologa. 

Skutečnost přitom byla ale ještě neuvěřitelnější: v sérii videí, jejichž prostřednictvím skutečný Prymula (či chcete-li Marek Prchal) vysílal do světa svá moudra, se totiž objevily i naprosté bizarnosti. Například když se ministr zdravotnictví vyjadřoval k dotazu na svůj názor na Leoše Mareše nebo když vtipkoval, s kým mohou mít lidé během epidemie bezpečný sex.

Snadná možnost záměny oficiálních vládních kanálů s těmi parodickými ukazuje, že píár oddělení vlády dotáhlo umění komunikace do stadia, kdy už v Česku prakticky nelze dělat politickou satiru. I při čtení té největší zhůvěřilosti si totiž řada lidí nutně položí otázku: Je to sice blbost, ale nemůže to nakonec přece jen být pravda?