Měl to být takový krásný western. Statečný plukovník vyžene Covidovu bandu z města, a zatímco se mu kouří od pistolí, tleská mu vděčné obyvatelstvo. Místo toho sledujeme něco ve stylu Laurela a Hardyho. Facky a pády do odkrytého kanálu.
Když si ministr zdravotnictví spolu se známým padoušským poslancem skočí v době tvrdé karantény na véču bez roušek k Riovi na Vyšehrad, je to fakt trochu silné kafe a ministr to nemohl ustát. Takže z hrdiny je nakonec pitomec.
V zájmu stylového dokončení této taškařice si dovolím jako náhradníka doporučit pana Havlíčka, který, když si přivstane, to třetí ministerstvo taky dá a nakonec dnes je ten covid už hodně o ekonomice.
Když ale přestaneme vtipkovat, musíme se zamyslet, zda je to vážně jenom hloupý karambol, nebo má celý skandál nějaké politické pozadí. Že by se pozdě večer po vyšehradských hradbách čistě náhodou potloukal fotograf Blesku s teleobjektivem, by byla opravdu extrémní náhoda. Zásah „uvědomělého občana“ je jen o málo pravděpodobnější. Pak je mnohem pravděpodobnější, že Faltýnek z nějakých dosud záhadných důvodů sehrál na Prymulu boudu.
Pak také nelze pominout, že Riova hospoda je v pražském světě byznysu jistou legendou a zlé jazyky tvrdí, že u zdejších stolků se postavila většina dálniční sítě a pár železničních koridorů. Prostě mezi štamgasty tam je hodně extrémně vlivných lidí mnoha různorodých zájmů. A Faltýnek s Prymulou nebyli v lokále úplně sami.
Takže nakonec to mohl být docela dobře atentát na Faltýnka, jehož politická pozice i přes brněnskou kauzu Stoka začala opět sílit. A ministr zdravotnictví byl jen třískou, co odlétne, když se kácí les.
Každopádně ředitel zeměkoule zvyklý mít svět pod kontrolou, sedící momentálně v premiérském křesle a skleslý z vývoje epidemie, musí být nyní navíc značně nervózní z toho, že neví, kdo mu upíjí z jeho hrnečku a ujídá z talířku.