Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Převozníci do nové doby

Prázdninová čísla mají nabídnout počtení, na které jindy nebývá tolik času. Kdy jindy nastává ta správná chvíle začíst se a pak v klidu přemýšlet o textu, který zaujal. Troufám si tvrdit, že se jich tentokrát v týdeníku Hrot urodilo požehnaně.

Rozhovor s Igorem Rattajem, šéfem společnosti Tatry Mountain Resorts, který provozuje střediska nejen v Tatrách a Krkonoších, ale i v Polsku a Rakousku, potvrzuje, jak různé jsou postoje vůči byznysu, který se odehrává uprostřed vesměs chráněné přírody. Rakušané dělají cestovní ruch dlouho, mají ho v krvi a vědí, že je živí – podle toho k tomu přistupují úřady, samospráva, ochránci přírody, zatímco v Česku a na Slovensku hledáme rovnováhu obtížně a podezírání byznysu je veliké. To zas tolik nepřekvapí, ale kdo má z první ruky zkušenost v tom, jak se kde staví k finanční pomoci oboru, který to vinou koronaviru schytal víc než většina ostatních? Všichni jsme zachytili, že Rakousko bylo velkorysé, ale že po měsících ještě na účtech nepřistálo nic, to je fakt zajímavé.

Na to, že se ne tak dávno investovaly velké peníze do různých iQLandií, které mají zábavnou formou vzbudit v dětech zájem o techniku a přírodní vědy, je pozoruhodně macešský způsob, jak se teď stavíme k finanční podpoře jejich opětovného rozjezdu. A to tady utrácíme miliardy na účely, jejichž vazba na budoucí prosperitu není jenom nesrovnatelně slabší, ale fakticky neexistuje.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit