Nová studie britských vědců potvrdila souvislost mezi trávením času na sociálních sítích a zhoršeným duševním zdravím. Používání sociálních sítí u teenagerů je silně spojeno s vyšší mírou úzkosti a deprese, což vede k tomu, že děti častěji potřebují psychiatrickou pomoc. Tato zjištění by mohla vést ke změnám ve vzdělávání a k rozšíření zákazu používání mobilních telefonů ve školách.

Epidemie psychických onemocnění mezi dospívajícími je do značné míry důsledkem masivního využívání sociálních sítí dětmi, jak ukázala nová studie týmu vědců z Oxfordské univerzity. Studie reaguje na statistiky, podle nichž se výrazně zvyšuje počet dětí, které využívají služby duševního zdraví poskytované Národní zdravotní službou (NHS) ve Velké Británii. Počet mladých pacientů je tak vysoký, že systém péče ve Velké Británii se blíží kolapsu. Chybí nejen lékaři – psychiatři, ale i psychologové a další sociální služby.

Tato studie je jednou z nejrozsáhlejších, které kdy byly na toto téma provedeny. Autoři pracovali s daty od sedmi tisíc dospívajících, přičemž dalších 50 tisíc respondentů bude zahrnuto do dlouhodobého výzkumu, který bude sledovat jejich duševní zdraví po dobu deseti let.

Již výsledky z pilotního průzkumu jsou však znepokojivé. „Zaznamenali jsme lineární vztah mezi vyšší mírou úzkosti a deprese a časem stráveným na sociálních sítích," uvedl profesor John Gallacher, expert na zdraví mozku a využití big data ve výzkumu. V tomto případě platí, že čím déle tráví dospívající čas na sociálních sítích, tím častěji u nich byly zaznamenány příznaky úzkosti a deprese. O studii informuje respektovaný deník Financial Times.

Sociální sítě jsou přitom mezi mladými lidmi hojně využívány, a to i po několik hodin denně. Přibližně 60 % šestnácti- až osmnáctiletých tráví na sociálních sítích dvě až čtyři hodiny denně. „V extrémních případech nám mladí lidé uváděli, že tráví až osm hodin denně na těchto platformách," informoval profesor. 

Podle závěrů studie se s duševními problémy spojenými se sociálními sítěmi potýkají častěji dívky než chlapci. To souvisí s jejich častější tendencí se srovnávat s ostatními, což může vést k pocitům méněcennosti. Dívky jsou také častěji terčem sexuálních narážek, obtěžování a šikany kvůli vzhledu.

Nejčastěji noužívané sociální platformy jsou Instagram, Snapchat, TikTok, WhatsApp a YouTube. Provozovatelé těchto sítí se dlouhodobě brání tvrzením, že duševní zdraví svých uživatelů berou vážně, a snaží se jej podpořit například osvětovými kampaněmi či složitými mechanismy zobrazování obsahu. V USA však tyto platformy čelí rozsáhlému vyšetřování ze strany vlády i internetových regulátorů.

John Gallacher uvedl, že rozsáhlý výzkum mezi mladými pacienty povede k vypracování „mapy duševního zdraví“. Tento výzkum je ve veřejném zájmu, protože mladí lidé představují budoucnost Velké Británie. „Duševní nemoci jsou hlavní výzvou pro veřejné zdraví na celém světě. Mají devastující dopad na ekonomiku, protože postihují velký počet lidí, začínají v mladém věku a často se opakují během života,“ vysvětluje Gallacher.

Data ze studie budou přístupná vědcům po celém světě a odborníci budou spolupracovat na tvorbě národních plánů zaměřených na témata, jako je zvládání změn, spánek, podpora kritického myšlení a zvládání stresu.

Vědci v závěru studie doporučují více zdůrazňovat to, co lékaři, psychologové a pedagogové již dlouho zdůrazňují: děti by měly trávit méně času na mobilních telefonech a počítačích, klíčové pro podporu duševního zdraví je dostatek spánku a pohybu. Mladí lidé však tráví stále více času u obrazovek, což negativně ovlivňuje kvalitu jejich spánku. Důležité jsou také sportovní aktivity, které vedou ke zvýšené mozkové aktivitě a aktivují biologické procesy, jež snižují škodlivé účinky stresu.

Výsledky studie byly zveřejněny poté, co Velká Británie výrazně omezila používání mobilních telefonů ve školách pro malé děti. Organizace Ormiston Academies Trust, která je největším provozovatelem státních škol v zemi, oznámila plošný zákaz používání mobilních telefonů ve svých školách od letošního září. Zákaz se týká dětí do jedenácti let. Školy zákaz zdůvodnily narušováním výuky a zhoršováním komunikačních schopností žáků v rámci školních kolektivů.

Britské ministerstvo školství umožnilo školám zavést tento zákaz podle potřeby. Pokud se opatření osvědčí, regulace používání mobilů by se mohla rozšířit i na starší žáky základních a středních škol. Podobné zákazy již zavedly například Francie a Nizozemsko. V Česku mohou mobily žákům a studentům zakázat samotní ředitelé škol, což jim umožňuje platný školský zákon. Někteří rodiče s tím však nesouhlasí a tvrdí, že by tím nad svými dětmi ztratily kontrolu. Tento problém se projevil například ve Vsetíně, kde starosta a senátor Jiří Čunek zakázal používání mobilů ve školách. O této kauze informoval deník Echo24.