Pronajímání městských bytů je jedním z mála způsobů, jak mohou města na svém území ovlivňovat nepříznivou situaci s nedostupným bydlením. Nejvíc – víc než třicet tisíc – bytů má ve svém majetku Praha. Navzdory tvrzení politiků, kteří slibují novou městskou výstavbu, v posledních dvou letech jejich počty kvůli privatizaci ale naopak klesaly.
Stavem městského bytového fondu v Praze se na podzim zabýval Institut plánování a rozvoje (IPR), který výsledky analýzy zveřejnil v druhé polovině prosince. Vyplývá z nich, že městu patří asi 4,5 procenta rezidenčních nemovitostí na území metropole. Konkrétně magistrát podle IPR v letošním roce spravoval 7265 bytů, dalších 23 080 mají v portfoliu jednotlivé městské části.
Ještě před dvěma lety, kdy IPR podobnou analýzu realizoval naposledy, bylo obecních bytů v Praze téměř o dva tisíce víc. Oproti roku 2015 je úbytek víc než pětitisícový. Důvodem je především privatizace, přestože počty prodaných bytů se v posledních letech snižují. Rozprodej má přitom pokračovat – jen na příští rok je v plánu prodat další téměř tři stovky jednotek.
Prodej bytového fondu probíhá v jednotlivých městských částech různým tempem. Ze studie IPR vyplývá, že největší úbytek – víc než třetinový – zaznamenaly Praha 9, Praha 6 a Praha 13.
Nová výstavba a rekonstrukce obecních bytů v Praze byly naopak v posledních dvou letech zanedbatelné. Dokončeno bylo pouze 277 jednotek. Většina z nich připadá na projekt Zahrady Opatov. Ten nicméně nestavěla městská část; 194 bytů koupila od developerské společnosti Sekyra Group.
V příštích letech by se díky zpomalující privatizaci a naopak chystaným městským projektům měl trend obrátit. Díky městské a družstevní výstavbě by v příštích letech mělo každoročně vyrůst na 500 nových bytů.
Vedle postupného zmenšování obecního bytového fondu vyplývá z analýzy také další zajímavá skutečnost, a sice neschopnost radnic hospodařit a spravovat byty efektivně. Ta se navíc zhoršuje. IPR tvrdí, že více než devět procent městských bytů bylo letos na podzim neobsazených. Oproti roku 2019 je to o dva procentní body více.
Důvodem jsou vedle rekonstrukcí také výměny nájemníků nebo „pohotovostní“ charakter bytů, které čekají na nájemce z řad „akutních“ případů.
S otazníkem také zůstává využití obsazených bytů. Z dotazníkových odpovědí jednotlivých městských částí vyplývá, že tři čtvrtiny bytů patří do kategorie „ostatní“ – nelze u nich tedy určit, za jakým účelem a komu je úřady pronajímají. IPR vyvozuje, že většinou jde zřejmě o nájemníky se smlouvami na dobu neurčitou, které už ale nereflektují aktuální potřeby obyvatel městských bytů.
Lidé, kterým radnice přidělily byty kvůli tomu, že patří mezi specifické nebo zranitelné skupiny, tedy představují výraznou menšinu. Pouze šest procent bytů město pronajímá seniorům, zhruba stejný podíl bytů obývají důležité profese, 3,8 procenta poskytuje zdravotně postiženým a tři procenta slouží jako sociální byty.
