Na PPF se zvyšuje tlak kvůli jejím mediálním a telekomunikačním firmám na Balkáně. Například ve Slovinsku přibývá kritických článků, které popisují, jak Češi ustupují tlaku tamního populistického premiéra Janeze Janši a z dříve silně kritické POP TV, která PPF od loňského roku patří, se stává spíše krotké mainstreamové médium. Podobně se údajně otáčí zpravodajská politika v Bulharsku, kde CME ovládá nejsilnější komerční televizi bTV. Podle těchto hlasů měla populární stanice před letošními volbami stranit expremiérovi Bojku Borisovovi.

A v neposlední řadě také v Srbsku prý PPF nadbíhá přízni srbského prezidenta Aleksandara Vučiće kvůli důležitým obchodním vztahům se státním Telekom Srbija. V Srbsku sice PPF nevlastní média, avšak skrze telekomunikační společnost Telenor Srbija mediální prostor silně ovlivňuje. Zástupci PPF ale tato tvrzení odmítají. K žádným redakčním čistkám podle nich nedochází, Praha žádné změny ve zpravodajství nenařizuje.

„Představa, že tu v Praze řešíme, co se vysílá třeba ve slovinské televizi, je nesmyslná. Máme vážně jiné starosti. Navíc co vím, pan premiér si na vysílání televize stále veřejně stěžuje, takže o žádné provládní cenzuře nemůže být řeč,“ říká k tomu Vladimír Mlynář, někdejší český ministr informatiky, dnes člen vedení PPF, který má na starosti vnější vztahy skupiny.

Mediální tlak je podle něj výsledkem konkurenčního boje, který PPF vede s balkánskou United Group, velmi agilní mediální skupinou, jíž patří operátoři a média v Srbsku, Bulharsku, Slovinsku, Černé Hoře, Řecku a Chorvatsku. Na většině trhů je tak v přímém konkurenčním vztahu s PPF.

Za United Group stojí Srb se švýcarským pasem Dragan Šolak, muž s kontroverzní pověstí balkánského střelce. Po spojení s americkým fondem KKR získal zdroje na nebývalou expanzi napříč regionem. Dnes v United Group drží většinu neméně bohatý britský fond BC Partners a společně se snaží ve stále poměrně divokém regionu vytvořit vertikálně organizovanou skupinu, v níž by se spojily telekomunikace a média. Stejnou filozofii razí i PPF. 

Pikantní je, že Kellner se Šolakem v určité fázi spolupracovali při námluvách s CME. Chvíli to vypadalo, že skupinu budou kupovat společně, přičemž si následně rozdělí jednotlivé země. Z neznámého důvodu se však tato koalice rozpadla a PPF nakonec CME koupila sama. 

Dnes tak někteří pozorovatelé z trhu hovoří až o iracionální nevraživosti mezi oběma skupinami, která se projevuje v mediálních válkách na všech trzích.

Šolak umí velmi dobře využít emocí veřejnosti. Ačkoli sám zápasí s pověstí všehoschopného mediálního šíbra, který manipuluje s politiky a média používá pro svůj prospěch, v tomto souboji obratně posiluje obrázek PPF jako východní prorusky a pročínsky orientované skupiny, zatímco on se pasuje do role garanta západních standardů, neboť reprezentuje západní kapitál. A tamní novináři tento výklad většinou přijímají. 

„Samozřejmě je to nesmysl. Geopolitika je pouhá zástěrka. Tady jde o čistokrevný konkurenční boj,“ má jasno Mlynář.

Celý článek o balkánských mediálních válkách PPF čtěte v aktuálním vydání týdeníku Hrot.