Nejdůležitější volby za hodně dlouho. Kolikrát a z kolika různých stran jsme to už slyšeli. Rozhodující byly v Česku parlamentní volby v roce 2021 i ty prezidentské letos v lednu. V Americe byly z hlediska samotného směřování země zásadní minulé prezidentské volby a stejně důležité budou i ty následující. Vytváření pocitu naléhavosti a mobilizace voličů jsou samozřejmě běžné nástroje každého politika, který potřebuje přesvědčit „svoje lidi“, aby šli volit. Dělo se to (alespoň v zemích, které se těšily luxusu svobodné volby) snad vždy, aby si pak na život a na smrt znepřátelení politici po volbách v klidu sedli a dohodli se. Psi doštěkali, karavana táhla dál. Problém je, že i v těch nejzavedenějších demokraciích v poslední době tahle jistota přestává platit. Politici jdou dál než kdy dřív, společnosti se štěpí a kdejaké volby skutečně mohou otočit Titanikem směr ledovec. Momentálně se k němu povážlivě blíží Slováci. Naprosto vážně. V tématu tohoto čísla analyzujeme, kdo ze slovenských politiků bude při trefování ledovce na palubě tančit a zpívat a kdo by se při šťastné shodě okolností mohl ještě pokusit strhnout kormidlo stranou.
O rozbité slovenské demokracii, o tom, jak se Slovensko dostalo do současného marasmu a jaká z něj může vést cesta, jsme mluvili s Magdalénou Vášáryovou, bývalou slovenskou herečkou, diplomatkou a političkou. „Stále více se ukazuje, jak důležité pro nás i pro vás bylo právě Československo. Dnes jste pro nás jediným strategickým partnerem v celé Evropě zase vy Češi. Nikdo jiný,“ říká mimo jiné ve velkém rozhovoru.
Rozbité auto není zdaleka taková tragédie jako rozbitý politický systém, ale pokud je to auto zrovna vaše, řešit to stejně musíte. A rozbíjet se nevyhnutelně budou i elektromobily, byť jsou oproti těm „klasickým“ se spalovacími motory podstatně jednodušší a kdekdo vypráví pohádky o bezporuchovosti. V aktuálním Hrotu jsme se podívali na to, jaké problémy nejvíc trápí současná elektroauta, a hlavně jestli je v našich autoservisech dokážou opravit.
Obrovským tématem je už mnoho let migrace. Vyspělý svět na jedné straně úspěšně vymírá, a jak odcházejí silné poválečné ročníky do důchodu, zůstávají neobsazené desítky a stovky tisíc pracovních míst. Na druhé straně se však zvedají vlny odporu proti většímu přílivu cizinců z arabského světa a z Afriky. Obojí má pochopitelné demografické, sociologické či psychologické příčiny. Ale zároveň víme, že to tak nemůže zůstat. Že nejen Itálie (o níž jsme to nedávno psali), ale i my potřebujeme přistěhovalce, ty kvalifikované i ty méně kvalifikované, aby u nás pracovali, aby plnili sociální systém, abychom nevymřeli. V makru jsme se proto tentokrát podívali na to, jak by se takový kontrolovaný a inteligentně provedený příliv potřebných migrantů dal provést, aby z něj ve výsledku česká společnost profitovala.
V tomto čísle Hrotu nevynechejte ani analýzu The Economist o tom, co se musí stát (a změnit), aby Ukrajina zvládla dlouhou válku s Ruskem. V eseji se tentokrát zamýšlíme nad vyhroceným sporem dvou současných fenomenálních šachistů a rolí umělé inteligence nejen v jejich sportu. Jen pozor na tah červeným obrněncem na k9.
