Před faktorem živelní pohromy si nemůže být jistý vůbec nikdo. Mnozí komentátoři v této souvislosti připomínají, jak povodně v roce 2002 zachránily tehdejšího spolkového kancléře Schrödera, který se díky včasně navlečeným holínkám a pláštěnce ubránil svému vyzývateli Stoiberovi.

Již řadu let platí, že celá německá politická scéna patří k nejzelenějším v Evropě. Odklon od jaderné energie, bezvýhradná podpora evropského Green Dealu a předhánění se v návrzích na co nejtvrdší environmentální závazky jsou tu na denním předvolebním pořádku. Katastrofální povodně v západních spolkových zemích, o kterých končící kancléřka Merkelová prohlásila, že pro ně němčina nemá výraz, dávají situaci v Německu novou dynamiku. Náskok CDU/CSU před Zelenými se tak jeví jako méně výrazný než včera a bez šance na rychlé posílení nejsou ani další formace.

Laschet v akci

Povodně se dotkly především tří spolkových zemí, které patří k ekonomickým tahounům celého Německa. Ve dvou z nich, Severním Porýní-Vestfálsku a Bavorsku, momentálně vládnou křesťanští demokraté. A ne ledajací. Premiérem první jmenované země je Armin Laschet, tedy nový šéf a kandidát CDU na post spolkového kancléře. Bavorsko vede Markus Söder, který byl Laschetovým původním protikandidátem při výběru volebního lídra. Na oba politiky je proto soustředěna obrovská pozornost médií. Především Laschet zareagoval velmi rychle a podařilo se mu vtělit do role krizového manažera. Od počátku obráží oblasti nejvíce postižené živlem. Skvrnou na kráse, jež je může v budoucnu mrzet, je jeho upřímný smích, který však zazněl v nejméně vhodné chvíli, když spolkový prezident vyjadřoval soustrast pozůstalým obětí. Video se stalo hitem sociálních sítí a Laschet se musel omluvit. Zda to bude stačit, se teprve uvidí.

Zkouška vodou ovšem čeká i hlavní vyzývatele vládnoucích křesťanských demokratů – Zelené. Právě oni řadu let varují před změnami klimatu a nabízejí recepty, jak zhoršování situace zbrzdit. Očekává se, že část veřejnosti bude na zelená témata slyšet ještě o fous více než dosud. Zelení to potřebují jako sůl, neboť od dubna, kdy se v některých modelech jevili jako možný vítěz voleb, aktuálně ztrácejí na CDU/CSU kolem deseti procent. Povodně však pro Zelené představují i hrozbu. Jejich kandidátka na post kancléřky Annalena Baerbocková si za posledních pár měsíců opakovaně uřízla kus ostudy za mediální vystoupení podobná slavnému rozhovoru Kateřiny Jacques. Mnozí straníci se bojí, co předvede teď.

Poslední šance SPD?

Svou příležitost cítí i sociální demokraté, kteří se už více než dva roky potácejí hluboko pod 20 procenty. Letošní volby ve třetí nejvíce postižené zemi, Porýní-Falci, nicméně dokázali s přehledem vyhrát a udržet si pozici zemské premiérky. Tou je Malu Dreyerová, která už ve své kampani akcentovala boj proti klimatickým změnám a jiná témata z oblasti životního prostředí. Nyní je tedy na koni. Snaží se i spolkový ministr financí a předseda SPD Olaf Scholz, který se chystá vládě navrhnout okamžitou pomoc postiženým.

Klesající ultralevice má svou základnu na východě země a povodně na západě a jihu pro ni rozhodně nepředstavují žádnou relevantní výzvu. Úplně jiná je situace u AfD a FDP. Zatímco „alternativisté“ prezentují jiný pohled i na environmentalismus, liberálové přes lehkou kritiku patří do hlavního proudu německé politiky. AfD cítí šanci posbírat voliče odpadnuvší v důsledku snah předhánět se, kdo bude ještě zelenější než ostatní. I FDP má nyní možnost sáhnout si pro voliče, které by zklamaly reakce politiků CDU/CSU.

Vládní nejistota a zelená jistota

Německo čeká napínavý závěrečný souboj. Nic není jasné. Tedy kromě dvou věcí. První je volební výsledek, jenž prakticky jistě znemožní vytvoření jakékoli ideově a programově sevřené vládní koalice. Druhou jistotou je pokračování velmi zelené vládní politiky, ať už bude vládnout jakákoli koalice. Jinou reálnou politickou alternativu totiž Německo nyní nemá.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.