Warren Buffett plánuje po smrti přenechat 99,5 procenta svého majetku charitě

Legendární investor a předseda správní rady společnosti Berkshire Hathaway Warren Buffett se dále připravuje na to, že jeho majetek připadne potřebným. Čtyřiadevadesátiletý Buffett plánuje po své smrti přenechat 99,5 procenta svého zbývajícího majetku charitativnímu fondu, který budou spravovat jeho dcera a dva synové, uvedla agentura Reuters. Časopis Forbes v pátek odhadl hodnotu Buffettova majetku na 149,7 miliardy USD (3,6 bilionu Kč).

Česká filharmonie zahraje v Carnegie Hall. Proděláme na tom, ale vyplatí se to, říká její šéf Mareček

Česká filharmonie, nejvýznamnější tuzemský orchestr s půlmiliardovým rozpočtem, odehraje na začátku prosince tři koncerty v New Yorku, v patrně nejprestižnějším koncertním domě světa – Carnegie Hall. Jak ale říká její generální ředitel David Mareček, na takovém turné i přesto prodělá.

Konec německého mýtu? Volkswagenu láme vaz historicky zakořeněné toxické řízení

Automobilka Volkswagen čelí největší krizi ve své historii. Někdejší tahoun německé ekonomiky láme rekordy v zadlužení, už za týden má začít série zaměstnaneckých stávek, jež by mohla ochromit celé odvětví. Kde se stala chyba? Pro odpověď se musíme vrátit do minulosti.

Poučení z koronavirového vývoje

Některé asijské státy Evropě ukázaly, že kvůli covidu-19 není třeba zničit ekonomiku a ochromit život společnosti. Snad jsme se už poučili

Detaily budou vědci analyzovat ještě léta, ale základní obrysy „poučení z koronavirového vývoje“ je velmi jednoduché. Chytře se (aspoň zatím) dokázaly s pandemií vypořádat jen některé vyspělé asijské státy v čele s Tchaj-wanem a Jižní Koreou. Všechny ostatní zvolily hloupá řešení a není vlastně důležité, jestli šlo o Česko, Itálii, Švédsko nebo Bulharsko.

Zabedněnost některých národních strategií sice překvapí (příkladem budiž Johnsonova Británie a Trumpovy Spojené státy), jinak ale o úspěchu a neúspěchu rozhodovalo v Evropě hlavně štěstí. Respektive míra „promořenosti“ jednotlivých zemí na počátku letošního března. Itálie měla tu nehoráznou smůlu, že ji epidemie zasáhla první. Všichni ostatní začali – krátce poté, co se mezi 10. a 12. březnem objevily reportáže o kolabujícím italském zdravotnictví – přijímat stejná drakonická opatření. Najednou bylo totiž jasné, že je zle, a nepřipraveným evropským státům nezbylo nic jiného než své země rychle přikrýt „hloupou“ karanténou. Ta sice – pokud se virus do té doby nestihl příliš rozšířit – zabrala, ale poslala ke dnu ekonomiku. Trochu jinak na to šlo jen Švédsko, ale chytrosti v tom, jak uvidíme, také moc nebylo.

České vládě slouží ke cti, že karanténní opatření přijala bez zbytečného otálení. Pokud dnes ale od premiéra Babiše a jeho suity slyšíme, že jsme epidemii „tak úspěšně zvládli“, stali se vzorem pro ostatní země, či dokonce „hvězdou na mapě Evropy“, je si třeba přiznat, že v tom žádná velká zásluha není. Mnohem lépe než my jsou na tom například na Slovensku či v Bulharsku, a hloupá karanténa dokáže zatím brzdit šíření viru dokonce i v Indii. Přelidněné a chudé zemi se zaostalým zdravotnictvím, ve které před velkou „toaletní revolucí“ současného premiéra Módího měly jen necelé dvě pětiny obyvatel vlastní záchod.

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit

Václav Drchal 11. května 2020
0:00

Warren Buffett plánuje po smrti přenechat 99,5 procenta svého majetku charitě

Česká filharmonie zahraje v Carnegie Hall. Proděláme na tom, ale vyplatí se to, říká její šéf Mareček

Konec německého mýtu? Volkswagenu láme vaz historicky zakořeněné toxické řízení

Poučení z koronavirového vývoje

Vydavatel

Sídlo

Šéfredaktor

Redakce

Inzerce