Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Podpora bez záruky. Jak dopadly podpůrné úvěrové programy?

Jak to dopadlo s programy úvěrových záruk a nevratných podpor, jimiž se loni touto dobou vlády trumfovaly?

Podpora bez záruky. Jak dopadly podpůrné úvěrové programy?
Vládní nařízení ohledně ochrany před čínskou chřipkou jsou často zmatečná, nejinak je tomu v případě podpor podnikatelů v postižených odvětvích. | Michal Čížek týdeník HROT

Oblíbenou zábavou hospodářských rubrik v médiích a ekonomických analytiků obojího pohlaví v posledním roce bylo porovnávání toho, nakolik která vláda firmám a živnostem postiženým pandemií pomohla. Měřítkem úspěchu bylo, kdo dá více a rychleji. Jasně že mělo logiku rychle zareagovat na situaci, která většinu vyspělých zemí – mimo ty asijské – zle zaskočila, a „dodávat likviditu“ všemi možnými způsoby. Od poskytnutí úlev na hotovostním toku v podobě odkladů povinných plateb státu přes programy zaručených úvěrů, přičemž oba typy jsou návratné a dočasné, až po ty, které měly charakter částečné a nevratné kompenzace za ztrátu příjmu vyvolanou vládními opatřeními.

Bez sebemenšího uzardění podle potřeby bojovat proti dotacím (meziročně loni nárůst o 46 procent) a transferům podnikatelským subjektům (plus 47 procent), zároveň buzerovat vládu za to, že dává málo, a následně se hrozit dopadů na veřejné rozpočty, to je klasický příklad pop ekonomie.

Nabalený deficit

Od Hrotu právem očekáváte kontext a jistou logiku v argumentech. Takže když jednorázová a dočasná opatření v loňském roce vyšla rozpočty téměř na tři procenta českého HDP, můžete kritizovat roztříštěnost, těžkopádnost či malou ekonomickou účinnost, ale nikoli to, že by to bylo málo. Samotný deficit by neměl nikoho zneklidňovat, kdyby se na „protikrizové jednorázovky“ nenabalily další položky, jež budou tížit schodek do budoucna. A to je špatně.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit