Esej: Hlavolam peněz ve 21. století

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Celý článek
0

Argentinský „řezník“ Milei radí Muskovi: státní zaměstnance vyhazuj ve velkém

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Celý článek
0

Znepokojení v Pekingu: Číně se nelíbí Putinovo strašení jadernými zbraněmi a nová ruská doktrína

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Celý článek
0

Podněstří fakticky ovládá bývalý agent KGB

Úzký pás území na levém břehu Dněstru se od Moldavska odtrhl v roce 1990 a od té doby je ovládán proruskými silami. Nejvlivnějším podnikatelem v Tiraspolu je Victor Gușan, bývalý agent KGB a majitel fotbalového klubu Sheriff Tiraspol.

Podněstří fakticky ovládá bývalý agent KGB
Supermarket Sheriff v Podněstří | foto Shutterstock.com

Podněsterská moldavská republika je de iure součástí Moldavska. Fakticky ji ovládají proruské síly, které mohou území využít jako případné předmostí pro útok na Ukrajinu z jihu. Teoreticky by separatisté mohli útočit i na významný ukrajinský přístav Oděsu z jihu.

Hlavní postavou pruhu země u řeky Dněstr velikosti Zlínského kraje, kde žije přes 400 tisíc obyvatel, je Victor Gușan, jenž je jedním ze zakladatelů fotbalového klubu FC Sheriff Tiraspol. Bývalý agent KGB ekonomicky i politicky celé Podněstří ovládá. 

Místní politici jsou k Rusku vstřícní a současný konflikt na Ukrajině nechtějí kritizovat, uvedla moldavská investigativní novinářka Alina Raduová. Kreml si obyvatele fakticky kupuje tím, že dodává separatistům zemní plyn zdarma. Z toho profitují místní firmy na úkor podniků v Moldavsku.

Největší konglomerát firem řídí Gușan, jenž vlastní i ukrajinský pas a skoupil řadu nemovitostí a pozemků v okolí Oděsy a Kyjeva. V Podněstří mu patří fakticky vše od čerpacích stanic přes supermarkety a místní televizi až po produkci koňaku. Vše pod označením Sheriff. 

Raduová upozornila na to, že současní politici jsou v Tiraspolu pod tlakem, protože se na Ukrajině i v Moldavsku dostali k moci prozápadní vlády, což je pro ně nepříjemná novinka. „Podněsterské elity mají dvě možnosti: řídit se rozkazy Putina, nejstrašnějšího diktátora současnosti, nebo mít s Evropou prosperující budoucnost,“ míní. Podněstří v minulých dnech hlásilo útoky diverzantů na televizní vysílače, proruští separatisté obviňují Kyjev. 

Jak vystrašit Ukrajinu

Západní analytici se obávají, že se ruské tajné služby snaží destabilizovat Moldavsko a hrozit z Podněstří útokem na Ukrajinu, aby vázaly část ukrajinských ozbrojených sil. V samotném Podněstří je na „mírové misi“ 1500 ruských vojáků, leteckým mostem by mohl Kreml svou přítomnost jednoduše navýšit a ohrožovat ukrajinskou hranici. 

Kyjev už varoval, že Moskva již rozhodla o útoku na Moldavsko, protože disponuje jen malou armádou čítající tři tisíce vojáků. Vojenští odborníci ale namítají, že v současné době nemá ruská armáda kapacity na to, aby otevírala další frontu. 

Kreml doufá, že destabilizace Moldavska povede ke změně kurzu země. Že obyvatelstvo přestane podporovat prozápadní prezidentku Maiu Sanduovou, kterou navštívil i šéf Evropské rady Charles Michel. Moskva ale spíše přeceňuje proruské nálady v chudém Moldavsku, jež má kulturně nejblíže k Rumunsku a je členem EU i NATO. 

Valeriu Pașa z moldavského think-tanku WatchDog je přesvědčen, že se Rusko snaží hlavně vytvářet v regionu nejistotu a napětí, což jde Kremlu a Putinovi nejlépe. V Moldavsku žije 2,5 milionu obyvatel a už dříve z „chudého předměstí“ Evropy odcházela řada lidí do EU za prací. Migrační vlna z Ukrajiny ekonomické podmínky v zemi dále zhoršila. 

Brusel nyní slibuje Kišiněvu další peníze, aby místní ekonomiku stabilizoval. Slíbil také dodávky vojenské pomoci. Nepřeje si, aby se vliv Ruska v regionu dále rozšiřoval.