Hrotcast: Bude máslo za stovku? A proč doženeme Německo nejdřív za 50 let?

Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?

Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?

Celý článek
0

Kadmium a olovo v čokoládách Lindt? Švýcarský výrobce má v USA víc problémů

Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.

Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.

Celý článek
0

Tykačova skupina Sev.en GI koupila dvě ocelárny Celsa v Británii a Skandinávii

Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.

Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.

Celý článek
0

Pět procent je sexy

Ceny íránských nemovitostí a akcií na teheránské burze rostou jako pominuté. Důvod k optimismu však vypadá jinak.

Pět procent je sexy
Sankcím, poklesu cen ropy i koronaviru navzdory íránská burza prudce roste. Starají se o to drobní íránští investoři, pro něž jsou i přefouklé akcie polostátních firem méně riskantní než peníze v bankách nebo pod matrací. | Profimedia.cz

Muhammad Rezá Mansúrí měl v půli května radostně napilno. Kromě své každodenní práce, rozvážení zboží dodávkou po Teheránu, oběhával úřady, aby si vyřídil poukaz na lepší budoucnost. Bylo jí třeba: zatímco jeho příjem za poslední rok nijak nestoupl, ceny spotřebního zboží vyletěly vzhůru; i nájem platil ve srovnání s loňskem dvojnásobný. Z tohoto zorného úhlu je dnešní Teherán jako Praha na steroidech – jen s tím rozdílem, že v Praze (a dalších světových velkoměstech) zapůsobil covid-19 na ceny nemovitostí jako brzda, kdežto v Teheránu právě naopak. 

Na rozdíl od Pražanů má Mansúrí a miliony jeho krajanů želízko v ohni, na němž se hřejí lepší příjmy. Tím želízkem je pár akcií, jež dostal před patnácti lety z rozhodnutí tehdejšího prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda. Analogie s českými poměry tím pokračují. 

Akcie spravedlnosti

Když se v roce 1979 dostal k moci současný teheránský režim, jako všichni bandité napřed ukradl, co mohl, ovšem říkal tomu znárodnění. Ahmadínežád si bratru o čtvrtstoletí později předsevzal, že dostane miliony obyvatel své země z chudoby. Nechal za tím účelem sestrojit program nazvaný „akcie spravedlnosti“. Na padesát milionů Íránců mělo obdržet akcie asi tisícovky státních podniků na principu velmi podobném kuponové privatizaci, jež předtím skončila se smíšenými výsledky v Československu a katastrofálním chaosem v Rusku.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit