Kreml: Sankce na Gazprombank jsou snahou bránit vývozu plynu z Ruska

Nové sankce vůči ruskému finančnímu ústavu Gazprombank, které ve čtvrtek oznámily Spojené státy, jsou snahou bránit vývozu plynu z Ruska. Oznámil to dnes Kreml, podle kterého ale Moskva nalezne řešení a se situací si poradí. Sankce brání ruské bance provádět jakékoliv nové transakce, které souvisejí s energiemi a které se dotýkají amerického finančního systému. Také jí zakazují obchodovat s Američany a zmrazují aktiva, která má banka ve Spojených státech, uvedla agentura Reuters.

Nové sankce vůči ruskému finančnímu ústavu Gazprombank, které ve čtvrtek oznámily Spojené státy, jsou snahou bránit vývozu plynu z Ruska. Oznámil to dnes Kreml, podle kterého ale Moskva nalezne řešení a se situací si poradí. Sankce brání ruské bance provádět jakékoliv nové transakce, které souvisejí s energiemi a které se dotýkají amerického finančního systému. Také jí zakazují obchodovat s Američany a zmrazují aktiva, která má banka ve Spojených státech, uvedla agentura Reuters.

Celý článek
0

Plynovod NordStream chce „za hubičku“ koupit americký investor, Trumpův štědrý sponzor

Jiní západní zájemci podle něj do aukce nepůjdou, protože vnímají věc jako vysoce citlivou.

Jiní západní zájemci podle něj do aukce nepůjdou, protože vnímají věc jako vysoce citlivou.

Celý článek
0

Zdravotnictví v propasti. „Už dochází čas. Řešením je privátní pojištění a zavření části nemocnic,“ říká respektovaný lékař Netuka

Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.

Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.

Celý článek
0

Pěšky jako za vozem

Hejtmani se dohodli s Babišem a vláda znovu zavedla zrušený nouzový stav na dva týdny. Zjevně v rozporu s ústavou a v zoufalé křeči vyvolané úsilím ukázat nějakou činnost, když nám ten covid neustupuje.

Hejtmanům se vlastně nelze divit, že se nechtěli nechat svými poslanci hodit do ledové vody, ale tohle řešení není řešením.

Co bude za dva týdny legislativně jinak, než je dnes? Opozicí a hejtmany měsíce požadovaný pandemický zákon, který by měl lépe rozdělovat kompetence a více by odpovídal současné situaci než zákon krizový, nelze během dvou týdnů prohnat Sněmovnou a Senátem k podpisu prezidenta ani ve zkráceném řízení. A hlavně počty nákaz nezmění ani o půl promile.

Je navíc dost pravděpodobné, že hejtmani by dokázali pracovat se zákazy a omezeními efektivněji než tato vláda. Nicméně to, co potřebují stejně jako vláda, jsou věrohodná data a analýzy, které jaksi nejsou. Ministerstvo zdravotnictví právě v tomto chronicky selhává.

Diskutujeme vášnivě o otevření škol, ale nikdo nezkoumá, zda dnes prvňáci a druháci, kteří chodí do školy, jsou nemocnější a více šíří nákazu v rodinách než třeťáci a čtvrťáci, ačkoli se to samo nabízí.

Nevíme ani, zda zprávy o celkovém počtu nakažených odpovídají realitě. Protože statistici neznají parametry PCR testů, a nemohou tak spočítat, kolik je z celkového počtu ve skutečnosti falešně pozitivních testů. Může přitom jít o desítky procent. Rovněž netušíme, kolik lidí má covid za sebou, a nákaza jim tedy nehrozí. Máme jen odhady, že jich je alespoň třikrát tolik, než kolik registrujeme. To vše je potřeba, abychom věděli, jaké je před námi skutečné, a nikoli katastrofickými věštci předpovídané riziko.

Jasná se zdají čísla z nemocnic. Ale jen než se na ně podíváme v nějaké časové řadě. Dnes máme nemocnice údajně na pokraji kolapsu, ale je v nich pět a půl tisíce lidí, zatímco na podzim jich ve vrcholu nákazy bylo osm tisíc. Na intenzivní péči máme přitom pořád, tehdy i nyní, kolem jedenácti stovek pacientů. Přitom na vrcholu epidemie počátkem listopadu umíralo kolem 200 lidí denně, nyní je to kolem 120. Ta čísla prostě nesedí a skutečně by se mělo prověřit, nakolik jsou ta vysoce dotovaná intenzivní lůžka zejména v dobře vybavených nemocnicích obložena z ekonomických důvodů, a přestat strašit lidi, že na ně v případě problémů nezbude postel.

Na řešení těchto elementárních záležitostí není nutný nouzový stav ani pandemický zákon. Je k tomu třeba funkční státní správa, kterou nemáme a hned tak mít nebudeme. Takže jsme odsouzeni k jakémusi neřízenému promořování v nedodržovanými a často absurdními zákazy sešněrované společnosti. Takže je vlastně jedno, jestli ten hezky česky řečeno švajneraj řídí ministři, nebo hejtmani.