Hrot24.cz
Pearl Harbor 2.0. Burzy v USA se propadly kvůli spekulacím v Japonsku. Češi se investovat zatím bojí

koláž Hrot24 / Shutterstock

Pearl Harbor 2.0. Burzy v USA se propadly kvůli spekulacím v Japonsku. Češi se investovat zatím bojí

Nebyl to sice 7. prosinec 1941, i tak si ale Američané opět výrazně spálili prsty. Jen místo bomb padaly burzy a místo křižníků šly ke dnu plány investorů. Jak jsou na tom trhy nyní. A co jim prospívá? O tom mluví analytik Hrotu24 Mirek Zámečník v novém Hrotcastu.

Pavel Štrunc

Pavel Štrunc

Autor podcastů

Americké burzy cenných papírů zaznamenaly v nedávné době slušný propad, který USA po osmi dekádách připomněl, jak nebezpečné je zahrávat si s Japonci. „Celé to spustilo Japonsko kvůli tomu, že se realizovaly velikánské výprodeje zahraničních investorů, kteří si půjčovali v jenech a investovali do dolarových trhů,“ popisuje analytik Miroslav Zámečník. „To funguje na jedné premise, že je kurz jenu buď stabilní, nebo japonská měna oslabuje. Jenže on zpevnil a přestalo se to vyplácet.“

Jednou z příčin bylo, že japonská centrální banka zvýšila úrokové sazby. Investoři začali masivně prodávat své pozice, což způsobilo propad trhů. „Japonský index Nikkei 225 spadl nejvíc od roku 1987,“ pokračuje Zámečník v novém Hrotcastu, který si můžete už teď pustit na YouTube, Spotify i Apple Podcasts.

Hovoří přitom o „výplachu“ na japonských trzích, s nímž se svezli i spekulanti z USA. Navíc začaly sílit obavy z možné recese ve Spojených státech, které přispěly k celkové nervozitě mezi burzovními obchodníky.

Nicméně trhy se po počátečním poklesu začaly zotavovat. Klíčovým faktorem, který přispěl k obratu, byla pozitivní zpráva o nižším počtu žádostí o podporu v nezaměstnanosti, než se očekávalo. To signalizovalo, že americký trh práce je silnější, než se původně myslelo, což zmírnilo obavy z blížícího se zadrhnutí celé ekonomiky.

Podle hlavního analytika Hrotu24 Zámečníka šlo o korekci trhu, při níž hlavní index S&P 500 klesl o přibližně tři procenta, což je jednorázově poměrně výrazný pokles. Za ním je mimochodem cítit, že trhy jsou lehce netrpělivé v tom, kdy současný prudký boom technologií umělé inteligence přinese skutečně hmatatelné výsledky. „Je to částečná korekce, která je dána nervozitou a potřebou určitého ochlazení. Bylo tam přehřátí na některých těch očekávaných budoucích výnosech,“ říká ekonom.

Ale právě růst akcií technologických obrů, jako je třeba světová čipová velmoc Nvidia, které i přes svůj předchozí pokles zůstávají velmi hodnotné a pro investory atraktivní, je dalším faktorem v ozdravování trhů v USA. „Vsadím se, že Amerika poroste letos o dost rychleji než jakákoliv z větších evropských ekonomik,“ je si jistý Zámečník.

Američané jsou ovšem celkově zvyklí investovat. Nejde jen o miliardáře nebo velké burzovní hráče, své peníze zhodnocuje – třeba po malých částkách – obrovské množství lidí ve Spojených státech. Ať již přes finanční poradce, nebo i samostatně. Jak jsou na tom Češi?

„Averze ke ztrátě je ve střední Evropě mnohem víc zakořeněná. My, když se spálíme, bolí nás to mnohem víc, protože nejsme zkušení,“ shrnuje ekonom.

Jaký druh investování je nejlepší? Proč jsou Češi nedůvěřiví? A jakou roli v tom hrají bájné devadesátky? Poslechněte si další letní Hrotcast, už teď na YouTube, Spotify i Apple Podcasts.