Pátrání po Leninovi

Kdysi se kvůli planoucím uhelným plynům, které ozařovaly noční oblohu, Gelsenkirchenu přezdívalo „město tisíce ohňů“. Doby, kdy patřil k nejdůležitějším hornickým městům Evropy, jsou už sice dávno pryč, přesto v polovině března hodlala přední světová média vyslat své zástupce do tamního „kulturáku“, který stojí v nenápadné gelsenkirchenské čtvrti Horst.

Poprask způsobila místní buňka Marxisticko-leninistické strany Německa (MLPD), která oznámila, že v předvečer 150. výročí narození Vladimíra Iljiče Lenina slavnostně odhalí vůbec první sochu tohoto slavného tyrana a revolucionáře na území někdejšího Západního Německa. Úřady dělaly vše možné, aby zmíněnou taškařici zatrhly, ale nakonec to za ně udělala až pandemie koronaviru. Jenže nějaký vir marxisty nezastaví, a tak už spřádají plány na dokončení svého velkého revolučního počinu. „Odhalení proběhne, jakmile to situace dovolí. Momentálně diskutujeme o termínech v červnu nebo září,“ sdělil týdeníku Hrot člen ústředního výboru strany Peter Weispfenning. 

Bizarní příběh má pro Čechy speciální význam. Gelsenkirchenský – přes dva metry vysoký a 1100 kilogramů těžký – litinový Lenin je totiž český „rodák“, kterého kdysi vytvořil dnes již zemřelý sochař Vladimír Kýn. Kdysi existoval ve čtyřech kopiích, přičemž dvě z nich na začátku 90. let zmizely ze světa a dnes už sotva zjistíme, jestli gelsenkirchenská kopie stávala svého času před slévárnou v Hořovicích u Berouna, nebo dělala radost sovětským vojákům dislokovaným v severočeských Zákupech. Čtvrtstoletí poté každopádně kdosi dotyčného revolucionáře začal nabízet na slovenských internetových bazarech, poté se přestěhoval na globální aukční server eBay, a odtud si sochu koupili gelsenkirchenští komunisté.