Největším dodavatelem zemního plynu českým zákazníkům již brzy nebude německý koncern RWE, ani jeho zelená podskupina Innogy, ale ani původně oznámený nabyvatel E.ON. Skupina Innogy Česká republika, jejíž hlavní součástí je prodejce elektřiny a plynu Innogy Energie, míří do vlastnictví největšího maďarského výrobce elektřiny MVM. Ten je zatím v Česku známý hlavně jako investor do stavby dvou nových bloků jaderné elektrárny Paks. Obchod má být vypořádán do konce roku.

Jak se zdá, Maďarům se expanze v Česku zalíbila. Jako první nastoupil zpracovatel ropy MOL, který v roce 2012 koupil řetězec čerpacích stanic Pap Oil a o dva roky přikoupil benzinky Agip a Lukoil. Dnes je MOL dvojkou na českém trhu s pohonnými hmotami. Inkoust pak ještě pořádně nezaschl na smlouvě, díky níž v červnu získal maďarský byznysmen András Tombor většinový podíl ve výrobci letadel Aero Vodochody Aerospace.

Zdá se, že když nelze posouvat hranice, tak se Orbánovo Maďarsko vydalo aspoň na cestu byznysové expanze.

Načasování oficiální zprávy o transakci na sobotu je ale velmi nezvyklé a z hlediska médií vysloveně nepraktické. Nebylo to přitom zrovna velké překvapení, MVM byla favoritem soutěže již několik týdnů, jak jsme již v týdeníku Hrot psali.

Velké obchody se totiž běžně oznamují po uzavření burzovních trhů; pokud se k tomu přidává ještě motivace snížit zájem novinářů, tak v pátek večer. Ale v sobotu? Nelze pak nespekulovat, že účelem takto zvláštně načasovaného oficiáního oznámení transakce může být i zájem, aby se v ní nikdo moc nešťoural. V pondělí už pak nebude zpráva úplně „čerstvá“ a nevyvolá příliš velký zájem.

Když se ale na tento obchod podíváme detailněji, je zřejmé, že jedním z jeho vítězů je vrcholový management skupiny Innogy ČR. Šéfové přitom původně nebyli - aspoň podle informací týdeníku Hrot - z prodeje firmy nadšeni. Pokud by českou Innogy koupil domácí konkurent (třeba ČEZ, EPH nebo MND), propustil by top manažery a nahradil je osvědčenými kádry z vlastních řad. Maďarská společnost MVM ale zatím na českém trhu s energiemi nepodnikala a bude se muset - aspoň v první fázi - spolehnout na stávající vedení. Nejspíś se obmění jen složení dozorčí rady, kde německá jména nahradí ta maďarská.

Velkým otazníkem zůstává, jak se změní cenová politika Innogy Energie. Trh s plynem v Česku dosud fungoval tak, že RWE (či pozdější Innogy) byla drahá a zákazníci ve statisících přebíhali k levnější konkurenci. Této tradici zůstává Innogy - hlavně u základních ceníků pro domácnosti - věrná dodnes. Nový majitel, pokud bude chtít odliv zákazníků zastavit, musí jít s cenou dolů. Není to fér, prodávat v základním ceníku plyn za 897 až 1165 korun za megawatthodinu (bez DPH a distribuce), když na burze se zemní plyn obchoduje za 13 až 16 eur za stejnou jednotku. Kdo si chce procvičit násobilku, nechť si vypočte 13 krát 27...