Dosavadní jediná majitelka Lucerny vložila podle Forbesu Lucernu do nově vytvořené společnosti Palác PL. V ní má nyní podíl 75 procent firma BTL Healthcare Technologies, jejímž vlastníkem je podle Evidence skutečných majitelů Jan Vild, a zbylá čtvrtina dál patří Dagmar Havlové, vdově po Ivanu Havlovi. „S Honzou Vildem se známe od revoluce,“ řekla Havlová Forbesu. "Miliardářů, kteří by Lucernu zhltli, je spousta. Pro mě bylo důležité spojit se s někým, kdo zachová tradici, hodnoty a společenský účel celého místa," dodala.

K prodeji podílu v Lucerně se Havlová rozhodla kvůli vysokým nákladům na opravy paláce. „Všechno půjde na rozsáhlé rekonstrukce a do souvisejících oprav, já si z obchodu peníze neodnáším,“ uvedla k prodeji. Výnos z prodeje pomůže podle Forbesu pokrýt úvěry na dřívější rekonstrukci vzduchotechniky nebo instalaci výtahu pro handicapované. V plánu jsou do budoucna obnovy historického zábradlí na střešních terasách, části paláce směrem do Štěpánské ulice, pasáží nebo portálů.

„V Česku jsme na zelené louce vznikli, vyrostli na českých lidech a myslíme si, že máme zemi co vracet. Přesně lidem by měla Lucerna sloužit,“ řekl Forbesu Tomáš Drbal ze skupiny BTL. Havlová podle něj Lucernu dál povede.

Lucernu mezi Vodičkovou a Štěpánskou ulicí postavil Václav Havel, dědeček pozdějšího prezidenta Václava Havla a jeho bratra Ivana. Záhy po svém vzniku se stala centrem kulturního a společenského života v Praze. Po roce 1948 byla znárodněna, v roce 1992 palác dostali zpátky v restituci Václav a Ivan Havlovi. Následovaly spory a komplikace, po kterých soudy rozhodly, že celá budova patří ženě Ivana Havla Dagmar Havlové

BTL vznikla podle informací na svém webu v roce 1993 a vyrábí zdravotnickou techniku zejména pro fyzioterapii, kardiologii a estetickou medicínu. Pobočky má ve více než 70 zemích a zaměstnává přes 2800 lidí. V loňském žebříčku nejhodnotnějších českých firem, který sestavil server Seznam Zprávy ve spolupráci s poradenskou společností Deloitte, se skupina umístila na 24. místě s odhadovanou hodnotou 18 miliard korun. Vlastník skupiny, Jan Vild, byl po sametové revoluci poslancem Sněmovny národů Federálního shromáždění za Občanské fórum, později Občanské hnutí.