Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Dagmar Havlová, švagrová prezidenta Václava Havla, prodala většinový podíl v pražském Paláci Lucerna za téměř miliardu korun skupině BTL. Havlové zůstal podíl 25 procent. Uvedl to magazín Forbes na základě vyjádření Havlové a technického ředitele BTL Tomáše Drbala. Peníze z prodeje budou podle Havlové využity na rekonstrukci objektu, který je od roku 2017 národní kulturní památkou.
Dosavadní jediná majitelka Lucerny vložila podle Forbesu Lucernu do nově vytvořené společnosti Palác PL. V ní má nyní podíl 75 procent firma BTL Healthcare Technologies, jejímž vlastníkem je podle Evidence skutečných majitelů Jan Vild, a zbylá čtvrtina dál patří Dagmar Havlové, vdově po Ivanu Havlovi. „S Honzou Vildem se známe od revoluce,“ řekla Havlová Forbesu. "Miliardářů, kteří by Lucernu zhltli, je spousta. Pro mě bylo důležité spojit se s někým, kdo zachová tradici, hodnoty a společenský účel celého místa," dodala.
K prodeji podílu v Lucerně se Havlová rozhodla kvůli vysokým nákladům na opravy paláce. „Všechno půjde na rozsáhlé rekonstrukce a do souvisejících oprav, já si z obchodu peníze neodnáším,“ uvedla k prodeji. Výnos z prodeje pomůže podle Forbesu pokrýt úvěry na dřívější rekonstrukci vzduchotechniky nebo instalaci výtahu pro handicapované. V plánu jsou do budoucna obnovy historického zábradlí na střešních terasách, části paláce směrem do Štěpánské ulice, pasáží nebo portálů.
„V Česku jsme na zelené louce vznikli, vyrostli na českých lidech a myslíme si, že máme zemi co vracet. Přesně lidem by měla Lucerna sloužit,“ řekl Forbesu Tomáš Drbal ze skupiny BTL. Havlová podle něj Lucernu dál povede.
Lucernu mezi Vodičkovou a Štěpánskou ulicí postavil Václav Havel, dědeček pozdějšího prezidenta Václava Havla a jeho bratra Ivana. Záhy po svém vzniku se stala centrem kulturního a společenského života v Praze. Po roce 1948 byla znárodněna, v roce 1992 palác dostali zpátky v restituci Václav a Ivan Havlovi. Následovaly spory a komplikace, po kterých soudy rozhodly, že celá budova patří ženě Ivana Havla Dagmar Havlové
BTL vznikla podle informací na svém webu v roce 1993 a vyrábí zdravotnickou techniku zejména pro fyzioterapii, kardiologii a estetickou medicínu. Pobočky má ve více než 70 zemích a zaměstnává přes 2800 lidí. V loňském žebříčku nejhodnotnějších českých firem, který sestavil server Seznam Zprávy ve spolupráci s poradenskou společností Deloitte, se skupina umístila na 24. místě s odhadovanou hodnotou 18 miliard korun. Vlastník skupiny, Jan Vild, byl po sametové revoluci poslancem Sněmovny národů Federálního shromáždění za Občanské fórum, později Občanské hnutí.
