Dva z nejvyšších regulačních bossů Evropské unie jsou na odchodu. Ale na trendu silné evropské regulace Big Tech to zřejmě mnoho nezmění.
Dva z nejvyšších regulačních bossů Evropské unie jsou na odchodu. Ale na trendu silné evropské regulace Big Tech to zřejmě mnoho nezmění.
Jednou, když byli zrovna v Rakousku zavěšení na laně, se bývalí spolužáci z českobudějovického gymnázia bavili o tom, že by je vlastně bavilo podnikat spolu. „A tak vzniklo Behavio,“ říká v rozhovoru jeden ze zakladatelů startupu Jiří Boudal.
Jednou, když byli zrovna v Rakousku zavěšení na laně, se bývalí spolužáci z českobudějovického gymnázia bavili o tom, že by je vlastně bavilo podnikat spolu. „A tak vzniklo Behavio,“ říká v rozhovoru jeden ze zakladatelů startupu Jiří Boudal.
Podle dat Solární asociace došlo v letošním prvním pololetí k připojení přibližně 24 tisíc nových solárních elektráren, loni ve stejném období šlo přitom o více než 45 tisíc kusů.
Podle dat Solární asociace došlo v letošním prvním pololetí k připojení přibližně 24 tisíc nových solárních elektráren, loni ve stejném období šlo přitom o více než 45 tisíc kusů.
Nové obrovské zásoby ropy a zemního plynu nedávno oznámil Pákistán. V islámské republice, která leží mezi Afghánistánem a Indií, ale žádná velká ropná společnost nechce těžit.
Pákistánská islámská republika je z podhledu zahraničních investorů považována ze vysoce rizikové a nebezpečné místo pro podnikání. I proto se zatím žádná velká nadnárodní těžařská firma nemá k tomu, aby usilovala o těžbu ropy a zemního plynu po oznámení, že asijská země objevila rozsáhlá ložiska fosilních zdrojů.
Odborníci totiž varují, že by si případná těžba vyžádala obrovské investice a její začátek by se protáhl na několik let. Právě bezpečnostní rizika, ale i vysoké náklady na budoucí těžbu odrazují zavedené západní ropné společnosti, aby se angažovaly v projektech v teritoriálních vodách země u pobřeží Arabského moře.
Nová ložiska ropy a zemního plynu mají být tak velká, že mohou zásadně změnit ekonomiku celé země, kde žije přes 240 milionů obyvatel. Nezávislí analytici se ale obávají, že nakonec stát, jímž zmítá politická i ekonomická nestabilita, zásoby fosilních zdrojů nedokáže využít ve svůj prospěch.
„Pokud se jedná o zásoby plynu, může to nahradit náš dovoz LNG. V případě zásob ropy můžeme nahradit její import do země,“ řekl pro pákistánskou televizní stanici DawnTV bývalý člen Úřadu pro regulaci ropy a zemního plynu Muhammad Arif.
Asijská země přitom musí dovážet až 85 procent své spotřeby ropy a 29 procent zemního plynu. Jen loni za import fosilních surovin zaplatil Pákistán 17,5 miliardy dolarů (396 miliard korun) a s tím, jak rychle roste populace, se očekává, že tento účet do roku 2030 vzroste na 31 miliard dolarů (701 miliard korun).
V muslimské zemi od roku 2021 raketově roste veřejný dluh a inflace. Míra meziroční inflace se nyní pohybuje na úrovni 9,6 procenta, ještě na začátku roku to ale bylo dokonce 28,3 procenta. Loni HDP Pákistánu kleslo o 0,2 procenta. Země je nucena spoléhat na pomoc mezinárodních institucí. Letos Islámábád požádal o půjčku 30 miliard dolarů (678 miliard korun) na produkci zemního plynu, aby snížil závislost na dovozech.
Pákistánský ministr energetiky Mohammad Ali tvrdí, že země má k dispozici sedm bilionů kubických metrů plynu. Investice ve výši 25 až 30 miliard dolarů (565 až 678 miliard korun) by byla dostatečná k vytěžení deseti procent těchto zásob v následujících deseti letech. Pro srovnání Rusko má zásoby plynu ve výši 47 bilionů kubíků.
I když množství zásob uhlovodíků nebylo ještě přesně stanoveno, odhady, o kterých hovoří vláda, znamenají, že by se Pákistán zařadil mezi čtyřku zemí s největšími zásobami obou fosilních komodit na světě.
