Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) bylo v době před pandemií přijato v roce 2019 k léčbě v oboru rehabilitační a fyzikální medicíny 2 328 157 pacientů a čísla stále rostou – s daty za rok 2020 a 2021 podle odborníků významně pohne pandemie covidu-19, protože se zvyšuje nutnost plicní rehabilitace postcovidových pacientů.
„Dlouhý covid tíží některé pacienty už od první vlny a vyskytuje se napříč variantami viru. Schová se do něj poměrně hodně. Od typických problémů, které řešíme my pneumologové, jako je zhoršený dech i několik měsíců po odeznění příznaků onemocnění či jizvy na plicích, až po únavu, podrážděnost a psychické obtíže. Potíže s dechem se snažíme řešit v rámci poraden, které fungují i přes vytíženost plicní kliniky. Naštěstí se ukazuje, že dlouhodobé problémy po covidu dokážeme u velké části pacientů řešit,“ říká pneumolog Milan Sova, přednosta plicní kliniky Fakultní nemocnice Brno, v rozhovoru pro aktuální číslo tištěného týdeníku Hrot.
Některým pacientům pomáhají speciální léky, u jiných zabírá fyzioterapie a dechová cvičení. Jenže fyzioterapeutů je obecně v Česku málo. V ČR připadá na sto tisíc obyvatel 83 fyzioterapeutů, o čtvrtinu méně, než činí průměr Evropské unie.
Podle odborníků v oboru je po fyzioterapii stále větší poptávka, a to jak ze státních zařízení, tak soukromých praxí. V Česku lze bakalářský obor fyzioterapie studovat na třinácti vysokých školách, které však mají omezenou kapacitu uchazečů. „Bez navyšování těchto kapacit nebude jednoduché plnit stále rostoucí poptávku,“ upozorňuje Tomáš Nedoma ze Světa fyzioterapie. Nedostatek fyzioterapeutů vysvětluje náročností tohoto zdravotnického oboru, kdy se klade důraz nejen na teorii, ale také na praxi. „Dalším důležitým faktorem by mohla být optimalizace pracovních podmínek, které by nové i stávající terapeuty udržely v této praxi,“ dodává Nedoma. Zmiňuje především zlepšení platových podmínek, možnost věnovat maximum času klientovi a méně byrokracii a obecně zlepšení komunikace jak mezioborové, tak na pracovišti. Stávající pracovní podmínky a maximální vytížení vedou podle Nedomy čím dál častěji k syndromu vyhoření.
Pomáhají i s dechem
Poptávka po službách fyzioterapeutů stále roste s ohledem na jejich široké pole působnosti. Aktuálně patří mezi vyhledávané typy rehabilitací například zmíněné plicní, které jsou určené pro pacienty, již prodělali onemocnění covid-19. Často přitom jde o mladé lidi, kteří před nákazou žili aktivním a zdravým způsobem života. „Na základě doporučení lékaře fyzioterapeut zhodnotí dechové stereotypy pacienta, vyšetří si ho a rozhodne, na čem s ním bude pracovat. Kromě deseti lekcí po 25 minutách odborníci doporučují trénovat také doma se speciálními pomůckami, které posilují nádech a výdech,“ říká Tereza Valíková z rehabilitačního centra Sarema.
V prvním roce covidu-19 byli fyzioterapeuti nuceni pracovat za zpřísněných hygienických podmínek, jiní museli svoji praxi pozdržet, změnit nebo nabízeli pomoc, kde bylo třeba. Klienti zase v mnoha případech nemohli navštěvovat své fyzioterapeuty osobně. Řada z nich proto s fyzioterapií otálela, online cvičení odmítala a čekala na možnost osobní návštěvy. Ordinace proto nyní čelí velkému náporu. V hlavním městě Praze se podle ankety mezi nemocničními pracovišti na první konzultaci čeká klidně i tři měsíce.
