Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Okřídlený Kalašnikov boduje. Jak drony mění situaci na bojištích

Levné drony mění poměry sil na světových bojištích. Turecko se díky nim stalo nepřehlédnutelnou mocností.

Okřídlený Kalašnikov boduje. Jak drony mění situaci na bojištích
ilustrační foto | Profimedia.cz

Loni v únoru, kdy si většina světa začala nasazovat roušky a vyslovovat nové sousloví covid-19, vytáhla vojska syrského prezidenta Bašára al-Asada proti ustupujícím povstalcům ve městě Idlíb nedaleko turecké hranice. Ofenziva měla -s podporou Moskvy - ukončit léta trvající občanskou válku. Tanky ruské výroby se jen valily pouští. Nálety během jediné noci pozabíjely stovky tamních civilistů i ozbrojenců. Mezi nimi bylo i na třicet vojáků turecké armády, jež povstalce proti Asadovi podporuje. Idlíb byl ztracen; byla otázka desítek hodin, než nad ním syrská armáda získá nadvládu zpět.

V oněch následujících hodinách se však stalo něco, s čím nikdo nepočítal. Protivzdušnou obranu syrské armády začaly napadat zhruba dvanáctičlenné skupiny neznámých letounů, které se vůbec neukazovaly na radarech. Ruský obranný raketový systém Pancir-Sl nebyl mnoho platný; jednotlivé body syrské obranné sestavy popadaly jako domino. Místo aby triumfálně vkročili do ulic Idlíbu, museli se Asadovi lidé potupně stáhnout.

Joystick a monitor

Piloti oněch neznámých letounů nebyli připoutáni v kokpitech, vydáni napospas protileteckým střelám. Seděli v klidu nějakých sto až sto padesát kilometrů od bojiště za tureckou hranicí, před obrazovkou, v ruce joystick. Když Syřané nějaký letoun přece jen sestřelili, maximálně pokrčili rameny.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit