V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.
V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.
Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.
Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.
Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.
Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.
Zrození člověka Homo sapiens bylo zřejmě mnohem složitějším příběhem, než jsme si mysleli. Pravděpodobně nepocházíme jen z jednoho předka, ale hned z několika
Všeobecně uznávaná teorie vzniku našeho druhu platí už několik desítek let. Jejím základem je tvrzení, že moderní člověk Homo sapiens vznikl na jednom místě v Africe, poté osídlil celý kontinent a nakonec svět. Právě před dvěma týdny vyšla v prestižním vědeckém časopise Nature zásadní studie, která tuto klasickou teorii zpochybňuje.
Jestliže kdysi Eugène Dubois hledal kosti člověka vzpřímeného v asijských džunglích osm let a Louis a Mary Leakeyovi strávili ve východní Africe pátráním po našich dávných předcích půl života, dnes se přelomové archeologické objevy odehrávají spíš v laboratořích než v terénu. Stejně tomu bylo i nyní. Studie na základě genetických dat a počítačového modelování tvrdí, že člověk měl hned několik (afrických) předků a tyto geneticky odlišné linie pravěkých lidí se v průběhu statisíců let dělily na menší proudy, znovu se navzájem slučovaly, vytvářely nové smíšené populace, opět se dělily a pořád dokola se mezi sebou vesele množily. Sečteno a podtrženo: pořád jsme všichni Afričané, a k tomu ke všemu ještě pěkní „kříženci“.
Modelování naší dávné minulosti je teoreticky snadné. Stačí „osekvenovat“ DNA současných (případně vymřelých) lidských populací, poté data mezi sebou porovnávat, hledat rozdíly a nakonec vytvořit model, který nejlépe odpovídá vývoji lidského rodu. Skutečně složité je získat správná data a zvolit vhodný model, do něhož se data „pěchují“. Až dosud vědci postupovali následovně: vzali DNA profily různých populací ze západní a východní Afriky a roubovali je na cosi, co bychom mohli nazvat „stromem života“, tedy na obvyklou představu o vzniku moderního člověka z jedné linie předků. Jenže tento model nikdy úplně neseděl.
Autoři nové studie postupovali důkladněji. Ke genetickým datům populací ze západní a východní Afriky přidali nově „osekvenovanou“ DNA z Afriky jižní (konkrétně se jednalo o genetická data khoisanského národa Nama, který dnes žije v Namibii a Jihoafrické republice). Kromě toho nepoužili pro testování dat jen jeden model, ale hned čtyři, a vložili do nich navíc řadu parametrů a proměnných. Výsledek už známe. Konkrétní genetické rozdíly dnešních lidí lze nejlépe popsat pomocí modelu nazvaného „slabě strukturovaný kmen“, který spíš než strom s větvemi připomíná nepravidelnou síťovitou strukturu či spleť lián a moderní člověk podle něj vznikl na území celé Afriky neustálým míšením několika dávných druhů pralidí.
Dvě základní genetické linie – Kmen 1 a Kmen 2 – lze podle studie vystopovat už zhruba před milionem let, kdy se od sebe podle „genových hodin“ rozdělily. Zhruba o půl milionu let později se z Kmene 1 oddělili neandertálci, poté Kmen 1 málem vyhynul (i to lze z genomů dnešních lidí poznat) a pak se rozdělil na dvě linie – jihoafrickou a východoafrickou. Mnohem později, zhruba před 140 tisíci až před 100 tisíci lety, zasáhly Afriku rozsáhlé klimatické změny, které podle autorů studie mohly vést k migraci a značnému promíchání zmíněných lidských linií.
Nejdřív se z tohoto „lidského eintopfu“ vydělili předkové dnešních jihoafrických Khoisanů (pokud jste viděli film Bohové musejí být šílení, víte, o koho jde). O pár desítek tisíc let později se zrodila genetická linie vedoucí k veškerým ostatním dnešním lidem – obyvatelům západní Afriky i východoasijským populacím, jejichž část se zhruba před šedesáti tisíci lety sebrala, odešla mimo Afriku a osídlila svět (dodejme, že tito migranti se v Evropě a Asii setkali s neandertálci a dodnes nesou část jejich genů). Tím ale výměna genů v Africe pochopitelně neskončila a následovaly další desetitisíce let spojování, rozchodů a vzájemného křížení, díky nimž nakonec vznikl moderní člověk ve vší své genetické bohatosti.
Samozřejmě jde jen o novou teorii, která se bude v budoucnu zpřesňovat přidáváním dalších DNA profilů a propočítáváním ještě složitějších počítačových modelů. Zjevně jsme ale na dobré cestě poznat, odkud jsme se vzali, popřípadě alespoň pochopit, že náš vznik nebyl jednoduchou lineární záležitostí.
