Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Očkování pod šibenicí

Fialova vláda sice v polovině ledna smetla ze stolu plán předchozího Babišova kabinetu na povinné očkování starších lidí a vybraných profesí, ale bylo by správné se k tomuto tématu začas vrátit – ideálně v době, kdy nebudou přibývat desítky tisíc nakažených koronavirových pacientů, tedy kdy bude čas s chladnou hlavou nezaujatě posoudit, jestli povinná vakcinace alespoň vybraných skupin obyvatel nedává smysl

Očkování pod šibenicí
ilustrační foto | Profimedia.cz

Při této odborné debatě se přitom nemusí řešit pouze covid-19, v úvahu připadá třeba i možné povinné očkování části veřejnosti proti sezonní chřipce.

Ostatně těmto úvahám se nevyhneme už jen kvůli „tlaku“ zvenčí. Rakousko jako první evropská země zavádí od února povinné plošné očkování svých obyvatel. Kdo se bez zákonného důvodu bude injekci vyhýbat, hrozí mu pořádně mastná pokuta – v přepočtu až zhruba 88 tisíc korun. V Německu zase do poloviny března musejí být proti covidu-19 naočkováni zdravotníci, pečovatelé a záchranáři, případně být z infekce vyléčeni, jinak nemohou své profese zastávat. Současně se v zemi spustila vážná debata o zavedení plošné povinné vakcinace od letošního léta.

Když česká vláda odmítla povinné očkování pro vybrané skupiny občanů, zdůvodnil to premiér Petr Fiala (ODS) tím, že kabinet nechce prohlubovat příkopy ve společnosti. Zlověstná šibenice, která se minulý týden objevila na pražské demonstraci proti proticovidovým opatřením, ukázala také to, jak si mnozí antivaxeři zasypávání těchto příkopů představují: pouze ze strany zastánců očkování. Zasypávat se ale musí z obou stran.