Esej: Hlavolam peněz ve 21. století

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Celý článek
0

Argentinský „řezník“ Milei radí Muskovi: státní zaměstnance vyhazuj ve velkém

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Celý článek
0

Znepokojení v Pekingu: Číně se nelíbí Putinovo strašení jadernými zbraněmi a nová ruská doktrína

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Celý článek
0

Očkování pod šibenicí

Fialova vláda sice v polovině ledna smetla ze stolu plán předchozího Babišova kabinetu na povinné očkování starších lidí a vybraných profesí, ale bylo by správné se k tomuto tématu začas vrátit – ideálně v době, kdy nebudou přibývat desítky tisíc nakažených koronavirových pacientů, tedy kdy bude čas s chladnou hlavou nezaujatě posoudit, jestli povinná vakcinace alespoň vybraných skupin obyvatel nedává smysl

Očkování pod šibenicí
ilustrační foto | Profimedia.cz

Při této odborné debatě se přitom nemusí řešit pouze covid-19, v úvahu připadá třeba i možné povinné očkování části veřejnosti proti sezonní chřipce.

Ostatně těmto úvahám se nevyhneme už jen kvůli „tlaku“ zvenčí. Rakousko jako první evropská země zavádí od února povinné plošné očkování svých obyvatel. Kdo se bez zákonného důvodu bude injekci vyhýbat, hrozí mu pořádně mastná pokuta – v přepočtu až zhruba 88 tisíc korun. V Německu zase do poloviny března musejí být proti covidu-19 naočkováni zdravotníci, pečovatelé a záchranáři, případně být z infekce vyléčeni, jinak nemohou své profese zastávat. Současně se v zemi spustila vážná debata o zavedení plošné povinné vakcinace od letošního léta.

Když česká vláda odmítla povinné očkování pro vybrané skupiny občanů, zdůvodnil to premiér Petr Fiala (ODS) tím, že kabinet nechce prohlubovat příkopy ve společnosti. Zlověstná šibenice, která se minulý týden objevila na pražské demonstraci proti proticovidovým opatřením, ukázala také to, jak si mnozí antivaxeři zasypávání těchto příkopů představují: pouze ze strany zastánců očkování. Zasypávat se ale musí z obou stran.